Majdalena-kostel
© Petr Vaněček 08/2022
Obec Majdalena (dříve Svatá Máří Magdalena, německy Sankt Maria Magdalena) se nachází v okrese Jindřichův Hradec. Žije zde přes 480 obyvatel. Prochází jí silnice I/24 z Třeboně k hraničnímu přechodu s Rakouskem Halámky/Neu-Nagelberg a také železniční trať z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic a Gmündu. Na ní je přímo v obci a poblíž kostela Majdalena-zastávka a o něco jižněji ještě nádraží Majdalena, do r. 2005 zvané Chlum u Třeboně. Tento městys je však od nádraží vzdálen asi 6 km východně.
Obcí, která leží na levém břehu řeky Lužnice, protéká ještě také středověký vodní kanál zvaný Zlatá stoka. Proto tu je též vodácké tábořiště se dvěma chatkami a plochou pro stanování.
Kostel sv. Maří Magdalény stojí východně od středu obce a železniční zastávky Majdalena, směrem k řece Lužnici.
Kostel sv. Maří Magdaleny je jednoduchá orientovaná jednolodní obdélníková, pozdně gotická stavba z r. 1534 (chór a část lodi) s apsidovým trojbokým závěrem zevně s dvakrát odstupňovanými opěráky a obdélnou sakristií na severní straně. ...Okna jsou lomená, hrotitá bez kružeb, s vitrážemi v olovu. Při severní a jižní straně lodi je po jednom opěráku. Věž byla přistavěna k hlavnímu průčelí r. 1866 spolu s prodloužením lodi. Portálek je prostý hrotitý s kamenným ostěním. Prostor presbytáře je zaklenut jedním polem křížové žebrové klenby se závěrem, zatímco loď je plochostropá s kruchtou. V severní zdi presbytáře je kamenná konzola s rožmberským znakem. Střecha je sedlová s valbou nad závěrem, krytá keramickou pálenou taškou typu bobrovka. V jižní fasádě se nachází zazděný pravoúhlý okosený portál. K vybavení patří raně barokní tabulový oltář s dřevěnými soškami sv. Vavřince, Floriána a Kateřiny a obrazem sv Máří Magdalény od J. Philippota z pol. 19. stol. Na sloupkovém tabernáklu je krucifix s Máří Magdalénou a andílky. V lodi se po obou stranách triumfálního oblouku nacházejí na stěně malované oltáře s lidovými obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava. Kazatelna je barokní. Současné varhany pocházejí z r. 1846 od neznámého autora. Nejčastěji je za něj považován jihlavský varhanář Johann Pohann. V r. 1906 je opravoval táborský varhanář Vincenc (Čeněk) Skopek (1866-1935). Na severní straně lodi je nástěnný obraz sv. Maří Magdalény, myjící nohy spasiteli od J. Jelínka z r. 1943, od téhož malíře pocházejí dva andělé po stranách triumfálního oblouku. Na jižní straně lodi je krucifix z 1. pol.15. stol., na konzole v presbytáři pak barokní dřevořezba sv. Máří Magdalény. V presbytáři se nachází mramorová křtitelnice z r. 1858 s barokním cínovým víkem se skupinou křtu Páně. Další cenné obrazy a sochy jsou deponovány v Národní galerii v Praze a v Jihočeské galerii Mikoláše Alše v Hluboké nad Vltavou..
První písemná zmínka o vsi pochází z r. 1397. Na místě současného kostela byla ve středověku písečná poušť, kde byla poustevnická chýše. Na jejím místě byla kolem r. 1400 postavena kaple, která byla zasvěcena sv. ...Maří Magdaleně. V r. 1534 byla přestavěna na kostel. V r. 1603 ho Petr Vok z Rožmberka daroval městu Třeboni a r. 1619 byl poničen Švédy. V r. 1728 byly v kostele nainstalovány první varhany. Věž byla ke kostelu přistavěna r. 1866 a v téže době byla prodloužena loď. Na začátku 20. století byla v kostele objevena část velmi cenného gotického deskového oltáře. Další jeho díl byl objeven v domanínské kapličce. V současnosti je kostel sv. Máří Magdaleny filiálním v římskokatolické farnosti Třeboň a konají se zde pravidelné nedělní bohoslužby. Od r, 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek ČR..
|
Přihlášení |
