toleranční (evangelický) kostel

V třebíčském panství komise, ke které se museli přihlásit, zasedala v dubnu 1782. Celkem se přihlásilo 98 rodin a 483 osob, pro založení nového sboru bylo nutno 100 rodin či 500 osob. Jihlavský hejtman tehdy podal žádost o založení nového sboru spolu s výjimkou pro nedostatečný počet rodin. Dne 17. listopadu 1783 byl vydán dekret o povolení zřízení modlitebny a povolání kazatele. Nicméně již v červnu 1782 bylo úřadem v Třebíči určeno místo pro stavbu modlitebny v Horních Vilémovicích spolu s místem dosavadního konání bohoslužeb a místem pro ubytování faráře. Výstavba kostela začala v roce 1787 a za dva roky, 30. listopadu 1789, byl pak kostel vysvěcen. Na stavbu modlitebny byl tehdy použit nejlevnější dostupný materiál. Na svém začátku sbor získal z Curychu bibli a také od hraběnky Kendefy bohoslužebné nádoby. V roce 1793 došlo k výstavbě fary pro ubytování kazatele. Během prvních 33 let fungování sboru se v jeho čele vystřídalo celkem osm farářů. V roce 1836 však do sboru přišel kazatel Jan Voškrda, který tu sloužil celých 50 let. Za jeho působení byla v roce 1884 vystavěna ještě kazatelská stanice v Náměšti nad Oslavou. V roce 1902 za působení faráře Jaroslava Urbánka získal kostel novou střechu a také byly do něj zakoupeny varhany. V téže době byla vybudována i věž s hodinami a zvonem, kterou původní stavba nesměla mít. V roce 1933 byl v Horních Vilémovicích otevřen nový sborový dům–fara, jejíž součástí je i zimní modlitebna. Toleranční modlitebna je budovou s valbovou střechou, krytou původně dřevěným šindelem a později cementovou krytinou. Současná stavba je přízemní zděná modlitebna obdélného půdorysu se strmou valbovou střechou, kterou na severní straně ukončuje korouhvička pocházející z původní fary. Jednoduchá fasáda je zakončena korunní římsou, nároží jsou zdobena plastickou bosáží. Průčelí jsou po třech stranách prolomena dvojicí oken. Okna jsou členěná do kříže na čtyři křídla. K jihozápadní straně modlitebny je přistavěna novorománská věž z roku 1902 podle plánu stavitele Wolfa z Třebíče. Věž je čtvercového půdorysu s válcovým vřetenovým schodištěm při severní straně, vedoucím na kruchtu. Kordonovými římsami je členěna na tři patra. Spodní patro tvoří předsíň modlitebny, vchod v podvěží má vysoký otvor ukončený půlkruhovým záklenkem. Druhé patro věže je prolomeno do dvou stran dvojicí oken s půlkruhovými záklenky, pod římsou probíhá obloučkový vlys. Třetí patro je na každé straně věže opatřeno jedním velkým oknem s půlkruhovým záklenkem, nad ním je kruhový otvor na hodiny. Ciferník je umístěn na jihozápadním průčelí věže, která je ukončena jehlancovou střechou s malou cibulí na vrcholu, nad ní je makovice a hvězda. Prostá evangelická modlitebna postavená podle omezujících regulí tolerančního patentu uchovává v interiéru hodnotný mobiliář s původním uspořádáním. Toleranční kostel v Horních Vilémovicích nyní slouží jako sbor Českobratrské církve evangelické s pravidelnými bohoslužbami v rámci Horáckého seniorátu. Stavba je od roku 2007 chráněna jako kulturní památka České republiky..