© Milan Caha 06/2026
Báňovice leží přibližně 5,5 kilometru západně od Jemnice. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1327, kdy byla uvedena v listině krále Jana Lucemburského a její historie je spjata s vlastnictvím jemnického panství. Veřejnou dopravu v obci zajišťují autobusové spoje, konkrétně linka číslo 340917, která obec spojuje s Dačicemi a Jemnicí. V obci je několik památek - kromě kaple svatého Floriána z 19. století se zde nachází historická budova školy z roku 1896, boží muka a několik křížů. Územím obce neprochází žádná značená turistická trasa.
Boží muka stojí v západní části obce, pod bývalou školou.
Boží mukaKromě Čech, Moravy a Slezska je můžeme najít na Slovensku, v Rakousku, Bavorsku a některých dalších částech Německa, Polsku nebo Pobaltí. Jinde se tento typ památky buď nevyskytuje nebo je velmi vzácný. Ač se oblast od oblasti jejich podoba liší, většinou mají tři základní součásti - podstavec, dřík a kapličku, čili lucernu. Podle zpracování dříku se dělí na dva typy – sloupkové s dříkem s kruhovým půdorysem a na pilířové, či pilířkové s dříkem s půdorysem trojúhelníku, čtyřúhelníku nebo vzácněji i víceúhelníku. Zvláště na starších božích mukách bývaly znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou namočenou do octa, důtky, kleště, kostky (se kterými římští vojáci hráli o jeho šat) apod. Ve 14.–17. století měla boží muka nejčastěji formu žulového, vápencového nebo pískovcového sloupu, zakončeného lucernou. Od období konce baroka až do současnosti vznikala u nás boží muka zděná – z lomového kamene či z cihel, s trojhranným nebo čtyřhranným půdorysem, vzácně i sloupková s kruhovým půdorysem. Existuje také řada přechodných typů, které přecházejí do podoby kříže nebo kapličky..
