Gaber

Malá loď o rozměrech 5,05x4,15 m je zakončena polygonálním uzávěrem. Kapli, nad níž bylo ještě další podlaží, se zachovalými gotickými architektonickými prvky lze zařadit do 14. století. Z další vnitřní zástavby se téměř nic nezachovalo. Lze rozeznat pouze dva menší fragmenty zdiva, snad brány a hromady sutin. Obrannou věž lze tušit na severu, zatímco na jihozápadě, v nejchráněnější poloze, stával zřejmě palác. Pozoruhodné jsou zachovalé části pozdně středověké zděné výstuže hradního příkopu probíhajícího po obou jeho stranách. Severně a východně od příkopu se nacházel poměrně velký hospodářský dvůr nebo osídlení chráněné palisádou. Do areálu se vstupovalo od východu. Asi 200 m východně od hradu se nacházela „vesnice Gaber“, která byla podle nálezů osídlena ve 12. až 15. století. V oblasti samotného hradu byla nalezena keramika, která podle Schwammenhöfera pochází již z 12. století. Většina areálu je dnes zarostlá lesem..

Většina stávajícího kamenného zdiva pochází až z 2. poloviny 14. století. Vzhledem k tomu, že se z hradu Gaber dodnes zachovaly především stěny hradní kaple, bývá celý hrad označován též Gaberkirche (kostel Gaber). Páni z Javoří se uvádějí několikrát mezi lety 1327-1405. Tento rod asi nebyl příliš významný a dochovalo se o něm jen málo informací. Ani vojenský význam nevelkého hradu nemusel být příliš velký. V roce 1309 lze vysledovat Wernharta z Javoří. Naposledy se uvádí v roce 1405 Jiří z Javoří, jenž byl zetěm Viléma z Eibensteinu. Později majetek přechází do držení pánů z Eibensteinu. Na konci 15. století byl hrad Gaber již popisován jako pustý. V roce 1543 zříceninu od pánů z Eibensteinu spolu s hradem Eibensteinem získal Christoph a Erasmus von Schneckenreith. V roce 1551 Markéta, vdova po Erasmovi Schneckenreithovi z Horního Hevlína (Ober-Höflein), prodala pustou pevnost Javoří sousední obci Ludeň (Luden), která je stále jejím vlastníkem. Lze předpokládat, že kaple byla udržována a sloužila ještě nějakou dobu svému účelu..