Gaber

Hradní kaple od lesní cesty

© Luděk Vláčil 09/2020

Nevelká fortifikace Gaber odpovídající spíše tvrzi bývá uváděna jako hrad. Téměř obdélníková plošina jádra o rozměrech přibližně 28x32 m byla obklopena vyzděným příkopem. Hradní kaple, která je dodnes dobře zachována, je umístěna v jihovýchodním nároží. Malá loď o rozměrech 5,05x4,15 m je zakončena polygonálním uzávěrem. Kapli, nad níž bylo ještě další podlaží, se zachovalými gotickými architektonickými prvky lze zařadit do 14. století. Z další vnitřní zástavby se téměř nic nezachovalo. Lze rozeznat pouze dva menší fragmenty zdiva, snad brány a hromady sutin. Obrannou věž lze tušit na severu, zatímco na jihozápadě, v nejchráněnější poloze, stával zřejmě palác. Pozoruhodné jsou zachovalé části pozdně středověké zděné výstuže hradního příkopu probíhajícího po obou jeho stranách. Severně a východně od příkopu se nacházel poměrně velký hospodářský dvůr nebo osídlení chráněné palisádou. Do areálu se vstupovalo od východu. Asi 200 m východně od hradu se…  číst dále

Menší hrad či tvrz založili pravděpodobně kolem roku 1300 páni z Javoří (von Gaber). Sloužil nejspíše k ochraně stezky z Drozdovic na Moravu, vedoucí přes Autendorf a Ludeň do Rancířova. Většina stávajícího kamenného zdiva pochází až z 2. poloviny 14. století. Vzhledem k tomu, že se z hradu Gaber dodnes zachovaly především stěny hradní kaple, bývá celý hrad označován též Gaberkirche (kostel Gaber). Páni z Javoří se uvádějí několikrát mezi lety 1327-1405. Tento rod asi nebyl příliš významný a dochovalo se o něm jen málo informací. Ani vojenský význam nevelkého hradu nemusel být příliš velký. V roce 1309 lze vysledovat Wernharta z Javoří. Naposledy se uvádí v roce 1405 Jiří z Javoří, jenž byl zetěm Viléma z Eibensteinu. Později majetek přechází do držení pánů z Eibensteinu. Na konci 15. století byl hrad Gaber již popisován jako pustý. V roce 1543 zříceninu od pánů z Eibensteinu spolu s hradem…  číst dále

Půdorys místa

terénní náčrt hradu
© Miroslav Plaček: Povrchový průzkum méně známých sídel šlechty rakouského horního Podyjí, Archaeologia historica 34-1, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Pamiatkový úrad Slovenskej republiky v Bratislave, ÚAM FF MU Brno, Archeologický ústav AV ČR v