Slavonické podzemí tvoří sklepy původní středověké zástavby ze 13.–14. století a systém odvodňovacích chodeb ražených jednoduchými nástroji v průběhu 15. století.
Hlavní obrázek místa
pohled do horní části hlavní (páteřní) chodby
© Zdeňka Míchalová, 07/2010
Nejstarší část slavonického podzemí tvoří sklepy (tzv. lochy), spojované s původní středověkou zástavbou (13.–14. století). Sloužily především pro uskladnění potravin a v některých případech je doložena i řemeslná výroba (např. zpracování kůží). Později se objevily problémy se spodní vodou, která začala sklepy zaplavovat – proto se slavoničtí rozhodli vybudovat odvodňovací systém. Ten je pod dolním náměstím tvořen hlavní (páteřní chodbou) a vedlejšími (připojovacími) chodbami vedoucími do jednotlivých sklepů. Pod horním náměstím je systém chodeb složitější a členitější. Původně byla přebytečná voda z chodeb odváděna do hradebního příkopu, v současné době odtéká do Slavonického potoka. Všechny chodby jsou – podobně jako sklepy – ručně ražené do tvrdého rulového masivu a vznikaly pravděpodobně v průběhu 15. století. Práce prováděli horníci za pomoci velmi jednoduchých nástrojů (želízka a mlátky). V polovině 16. století došlo k přestavbám většiny původně gotických domů do renesanční podoby a v souvislosti s přestavbami vzniklo i horní patro sklepů. Starší sklepy pak byly méně využívané a odvodňovací systém přestal být postupem času udržován. V 19. století již byly chodby částečně zaplaveny, což spolu se zánikem hradebního příkopu vedlo k zanesení celého systému. Při povodních v roce 1967 pak byla většina chodeb a spodních (starších) sklepů zaplavena až ke stropu. Vlhkost vzlínající do základů ohrožovala statiku renesančních staveb, proto byly letech 1993–1998 provedeny sanační práce, při nichž bylo celé podzemí vyčištěno od nánosů bahna, staticky zajištěno a také byla obnovena jeho původní odvodňovací funkce. Současně byl též proveden archeologický průzkum. Nálezy obsahují zejména fragmenty středověké keramiky (podle nichž se datuje vznik podzemí).
Zdeňka Míchalová, dle textu průvodce, 30.7. 2010
okruhy, vstupné

Dlouhá trasa – cca 400 m, doba trvání 45–60 minut, plné vstupné 70 Kč, snížené 40 Kč, velmi stísněné prostory – průměrná výška chodby 150 cm, šířka 60–80 cm, trasa je fyzicky poměrně náročná, není vhodná pro malé děti (do 4 let) Krátká trasa – cca 150 m, doba trvání 20–25 min, plné vstupné 40 Kč, snížené 30 Kč, velmi stísněné prostory – průměrná výška chodby 150 cm, šířka 60–80 cm V chodbách je stálá hladina podzemní vody až 20 cm, obě trasy je proto možné absolvovat jen ve speciálním oděvu (pláštěnka, gumovky – vše je v ceně vstupného k zapůjčení na místě). Vstup do podzemí se nachází v mázhauzu domu č. 480 (cukrárna) na náměstí Míru.

Zdeňka Míchalová , 30.7. 2010

Jihočeský kraj,  Jindřichův Hradec  (JH), Slavonice

Místa v okolí

 městské opevnění
 Slavonice – MPR
 radnice
 Dačická brána
 panský dvůr
 kaple sv. Kříže
 Jemnická brána
 Maříž
 Mutišov
 Offermannův zámek
 Pfaffenschlag
 Slavětín
 Dolní Bolíkov
 Cizkrajov
 Cizkrajov
 Janovské Údolí
 Krokovice
 Dobrohoř
 Nové Hobzí
 boží muka
 židovský hřbitov
 Staré Hobzí
 kostel sv. Linharta
 Český Rudolec
 Košťálkov
 židovský hřbitov
 kaple Panny Marie
 Písečné
 Landštejn
 kostel sv. Oldřicha
 Nové Sady
 Pomezí
 židovský hřbitov
 Vimperk
 kostel sv. Lamberta
 Panenská
 Dačice
 mariánský sloup
 radnice
 kostel sv. Vavřince
 špitál
 Dačice
 Dačice
 rozhledna U Jakuba
 Borek
 hrobka rodu Dalbergů
 Kostelní Vydří
 Bílkov
 Krumvald, Grünwald
 Budíškovice
 Vysoký kámen
 židovský hřbitov
 Černíč
 Olšany
 kašna
 boží muka
 Červený Hrádek
Kontaktní informace
Stavení huť Slavonice
Nádražní ul. 298
378 81 Slavonice
Tel: 384 493 700; 777 038 978
http://podzemi.shslavonice.cz/
podzemi@shslavonice.cz
Základní informace místa
ID místa: 9318
Typ místa: ostatní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 25.10.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama