historické podzemí

Nejstarší část slavonického podzemí tvoří sklepy (tzv. lochy), spojované s původní středověkou zástavbou (13.–14. století). Sloužily především pro uskladnění potravin a v některých případech je doložena i řemeslná výroba (např. zpracování kůží).

Později se objevily problémy se spodní vodou, která začala sklepy zaplavovat – proto se slavoničtí rozhodli vybudovat odvodňovací systém. Ten je pod dolním náměstím tvořen hlavní (páteřní chodbou) a vedlejšími (připojovacími) chodbami vedoucími do jednotlivých sklepů. Pod horním náměstím je systém chodeb složitější a členitější.

Původně byla přebytečná voda z chodeb odváděna do hradebního příkopu, v současné době odtéká do Slavonického potoka. Všechny chodby jsou – podobně jako sklepy – ručně ražené do tvrdého rulového masivu a vznikaly pravděpodobně v průběhu 15. století. Práce prováděli horníci za pomoci velmi jednoduchých nástrojů (želízka a mlátky).

V polovině 16. století došlo k přestavbám většiny původně gotických domů do renesanční podoby a v souvislosti s přestavbami vzniklo i horní patro sklepů. Starší sklepy pak byly méně využívané a odvodňovací systém přestal být postupem času udržován.

V 19. století již byly chodby částečně zaplaveny, což spolu se zánikem hradebního příkopu vedlo k zanesení celého systému. Při povodních v roce 1967 pak byla většina chodeb a spodních (starších) sklepů zaplavena až ke stropu.

Vlhkost vzlínající do základů ohrožovala statiku renesančních staveb, proto byly letech 1993–1998 provedeny sanační práce, při nichž bylo celé podzemí vyčištěno od nánosů bahna, staticky zajištěno a také byla obnovena jeho původní odvodňovací funkce. Současně byl též proveden archeologický průzkum. Nálezy obsahují zejména fragmenty středověké keramiky (podle nichž se datuje vznik podzemí).