Slavonické podzemí tvoří sklepy původní středověké zástavby ze 13.–14. století a systém odvodňovacích chodeb ražených jednoduchými nástroji v průběhu 15. století.
Hlavní obrázek místa
pohled do horní části hlavní (páteřní) chodby
© Zdeňka Míchalová, 07/2010
Nejstarší část slavonického podzemí tvoří sklepy (tzv. lochy), spojované s původní středověkou zástavbou (13.–14. století). Sloužily především pro uskladnění potravin a v některých případech je doložena i řemeslná výroba (např. zpracování kůží). Později se objevily problémy se spodní vodou, která začala sklepy zaplavovat – proto se slavoničtí rozhodli vybudovat odvodňovací systém. Ten je pod dolním náměstím tvořen hlavní (páteřní chodbou) a vedlejšími (připojovacími) chodbami vedoucími do jednotlivých sklepů. Pod horním náměstím je systém chodeb složitější a členitější. Původně byla přebytečná voda z chodeb odváděna do hradebního příkopu, v současné době odtéká do Slavonického potoka. Všechny chodby jsou – podobně jako sklepy – ručně ražené do tvrdého rulového masivu a vznikaly pravděpodobně v průběhu 15. století. Práce prováděli horníci za pomoci velmi jednoduchých nástrojů (želízka a mlátky). V polovině 16. století došlo k přestavbám většiny původně gotických domů do renesanční podoby a v souvislosti s přestavbami vzniklo i horní patro sklepů. Starší sklepy pak byly méně využívané a odvodňovací systém přestal být postupem času udržován. V 19. století již byly chodby částečně zaplaveny, což spolu se zánikem hradebního příkopu vedlo k zanesení celého systému. Při povodních v roce 1967 pak byla většina chodeb a spodních (starších) sklepů zaplavena až ke stropu. Vlhkost vzlínající do základů ohrožovala statiku renesančních staveb, proto byly letech 1993–1998 provedeny sanační práce, při nichž bylo celé podzemí vyčištěno od nánosů bahna, staticky zajištěno a také byla obnovena jeho původní odvodňovací funkce. Současně byl též proveden archeologický průzkum. Nálezy obsahují zejména fragmenty středověké keramiky (podle nichž se datuje vznik podzemí).
Zdeňka Míchalová, dle textu průvodce, 30.7. 2010
okruhy, vstupné

Dlouhá trasa – cca 400 m, doba trvání 45–60 minut, plné vstupné 70 Kč, snížené 40 Kč, velmi stísněné prostory – průměrná výška chodby 150 cm, šířka 60–80 cm, trasa je fyzicky poměrně náročná, není vhodná pro malé děti (do 4 let) Krátká trasa – cca 150 m, doba trvání 20–25 min, plné vstupné 40 Kč, snížené 30 Kč, velmi stísněné prostory – průměrná výška chodby 150 cm, šířka 60–80 cm V chodbách je stálá hladina podzemní vody až 20 cm, obě trasy je proto možné absolvovat jen ve speciálním oděvu (pláštěnka, gumovky – vše je v ceně vstupného k zapůjčení na místě). Vstup do podzemí se nachází v mázhauzu domu č. 480 (cukrárna) na náměstí Míru.

Zdeňka Míchalová , 30.7. 2010

Jihočeský kraj,  Jindřichův Hradec  (JH), Slavonice

Místa v okolí

 Dačická brána
 radnice
 Slavonice – MPR
 městské opevnění
 Jemnická brána
 kaple sv. Kříže
 panský dvůr
 Maříž
 Mutišov
 Offermannův zámek
 Pfaffenschlag
 Slavětín
 Dolní Bolíkov
 Cizkrajov
 Cizkrajov
 Janovské Údolí
 Krokovice
 Dobrohoř
 Nové Hobzí
 boží muka
 židovský hřbitov
 Staré Hobzí
 kostel sv. Linharta
 Český Rudolec
 židovský hřbitov
 Košťálkov
 Písečné
 kaple Panny Marie
 Landštejn
 kostel sv. Oldřicha
 Nové Sady
 Pomezí
 židovský hřbitov
 Vimperk
 kostel sv. Lamberta
 Panenská
 Dačice
 mariánský sloup
 radnice
 špitál
 kostel sv. Vavřince
 Dačice
 Dačice
 Chvalkovice
 rozhledna U Jakuba
 Borek
 hrobka rodu Dalbergů
 Kostelní Vydří
 Bílkov
 Krumvald, Grünwald
 židovský hřbitov
 Vysoký kámen
 Budíškovice
 Černíč
 Olšany
 kostel sv. Vavřince
 Grossau II
 kašna
 boží muka
 Červený Hrádek
Kontaktní informace
Stavení huť Slavonice
Nádražní ul. 298
378 81 Slavonice
Tel: 384 493 700; 777 038 978
http://podzemi.shslavonice.cz/
podzemi@shslavonice.cz
Základní informace místa
ID místa: 9318
Typ místa: ostatní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 25.10.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama