Kostel Nejsvětější Trojice
jižní průčelí
© Daniela Fantová, 09/2007
Původně měl kostel dvě věže v západním průčelí. V přízemí bývalých věží jsou kaplové prostory a vstup do kostela hrotitým gotickým portálkem z 2. poloviny 14. století. V patře věží jsou zazděné bývalé mnišské tribuny z konce 13. století, které byly spojené s klášterem – stával jižně od kostela.
Kostel je jednolodní gotická stavba s polygonálně uzavřeným presbytářem s opěráky. Na severní straně je čtvercová sakristie ze 17. století. Před západním průčelím s gotickým hrotitým oknem a s dřevěnou vížkou stojí barokní předsíň (asi 1691) – ta ukrývá zajímavý gotický hrotitý portál ze 60. let 14. století. Na jižní stěně jedné z bývalých věží je sedlový gotický portál, který spojoval původní mnišské tribuny s klášterem. Zde jsou také malby dvou čertíků a nápisy z 2. poloviny 15. století. Okna v jižní stěně s hrotitými oblouky byla původně částečně zakryta budovou kláštera. V letech 1452–53 byla nahoře snížena a dole prodloužena. Okna v severní stěně a presbytáři s lomenými oblouky pocházejí z 2. poloviny 14. století, nahoře byla také snížena.
Strop kostela pochází z roku 1769, triufální oblouk je z konce 17. století. Presbytář byl původně sklenutý. Jižní předsíň má valenou klenbu s lunetami, sakristie křížovou, krypta valenou. Kruchta stojí na dřevěných sloupech s datací do roku 1692.
Hlavní oltář je barokní, jeho čelní stěnu tvoří pozdně gotický tesaný kámen s erby a nápisy. Boční oltáře a křížová cesta jsou barokní. Kalvárie je pozdně gotická (1500) a pochází z Orlického Záhoří.
Kolem kostela je hřbitov se čtvercovou kostnicí (1793), která má křížovou klenbu a barokní oltář. Původní deskový oltář z roku 1490 tu byl do roku 1881, dnes je nezvěstný.
Zaniklý konvent křižovníků s červeným srdcem (cyriaků) u kostel Pany Marie Konventní kostel Panny Marie, dnes sv. KřížeK opakovaným přestavbám došlo v letech 1586, 1589, 1691, 1769, 1955–61. V roce 1882 bylo upraveno průčelí a také věž a střecha kostela podle návrhu F. Havlíčka.
Křižovníci s červeným srdcem (cyriaci, bílí křižovníci)Zanedlouho poté bylo založeno budoucí řádové centrum v Krakově – konvent u sv. Marka. V roce 1373 se uvádí, že řád má 90 členů. Po husitských válkách byl v Čechách obnoven pouze jeden konvent v Praze, po roce 1470 byl ale opuštěn. V roce 1628 byli znovu uvedeni do pražského kláštera bratři z Krakova. Působení řádu u nás bylo ukončeno v roce 1783 zrušením konventu. V Čechách byly kakonie v Praze na Starém Městě (dům u sv. Kříže Většího), v Pardubičkách (filiální kostely sv Jiljí a sv. Václava na Chlumku), v Klášterci nad Orlicí, v Benátkách nad Jizerou, a také v bývalé faře v Solnici. Původně nosili cyriaci červený hábit a popelavý plášť. Později hábit změnil barvu na bílou, škapulíř byl také bílý s červenou, od 17. století nosí i bílou kapuci. Na levé straně prsou mívali našité řádové znamení – červený kříž později doplněný červeným srdcem. V pražském klášteře řádu bylo uloženo po vylovení z Vltavy tělo sv. Jana Nepomuckého a tak se tento konvent stal jedním z center jeho uctívání. Z významných členů řádu stojí za zmínku Mistr Mařík Rvačka (odpůrce Mistra Jana Husa), nebo historiograf Jan Karel Rohn (1711–1779)..
|
Přihlášení |
