údolní nádrž Pastviny I a II

Celé vodní dílo se skládá ze dvou částí – ú. n. Pastviny a vyrovnávací ú. n. Nekoř. Pod tělesem hráze Pastvin je vodní elektrárna II, nad ní pak elektrárna I. Důvodem stavby však pochopitelně nevedly jen energetické cíle, ale hlavně zadržování vod řeky. S tím vyvstaly možnosti rekreace, rybolovu, ale hlavně se dílo stalo důležitým prvkem v připravovaném Labsko-oderském průplavovém systému. První práce na díle začaly r. 1926 sondami a r. 1933 byl slavnostně položen základní kámen. Zatopeno bylo 63 obytných budov, včetně školy, mlýna a malé továrny. Stavbu vyprojektoval Zemský výbor v Praze a většinu projektu uskutečnila firma Ing. M., ČKD Praha, Škodovy závody Plzeň, Křižík Praha, či f. J.V. Velfík z Prahy. Dílo bylo dokončeno r. 1938 nákladem 40 mil. Kč. Zajímavostí je, že hráz byla poslední zděnou z kamene u nás. Na její koruně je umístěna strojovna. Voda v nádrži je poměrně chladná a tmavá. Výška koruny hráze činí 31,3 m, šířka v koruně 6,5 m, základy 29,6 m, délka 192,7 m. Přeliv je umístěn vlevo o šesti přepadových polích. Objem nádrže činí 10 823 tis. m3 vody. Vodní elektrárna pracuje ve špičkovém režimu a má jednu vertikální Francisovu turbínu (12 m3/s a výkon 3 MW). Pro zachycení průtoků ze špičkové elektrárny a rovnoměrnému vypouštění slouží ú. n. Pastviny II. – Nekoř. Její malá hráz (délka 39,3 m a výška 9,6 m) je vzdálená 1077 m od hlavní hráze. Výstavba tohoto vodního díla proběhla v l. 1937–38. Na začátku nádrže pod hrází Pastvin je postavena průběžná vodní elektrárna s Kaplanovou turbínou (5 m3/s a výkon 217 kW).