Dvoukřídlý renesanční zámek vystavěn Lobkovici v 1. polovině 16. stol. Za třicetileté války zdevastován. V 18. století zrekonstuován a vyzdoben umělci jako jsou: Reiner, Braun, Brokoff. V 19. století barokní fasáda nahrazena jednoduchou klasicistní.
Na místě hradu pánů z Oseka vznikal po roce 1570 v Duchcově zámek pro Václava Popela v Lobkowicz, který budoval Filip Vlach podle plánů Ulrica Aostaliho. Základ dnešní trojkřídlé budovy zámku však dala až významná přestavba, podniknutá arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna, který z Duchcova vytvořil základ nového valdštejnského fideikomisu. Stavba z let 1675 – 1685 byly vedena podle plánů architekta Jeana Baptisty Matheye. Další úpravy probíhaly v době, kdy panství převzal Jan Josef z Valdštejna. Práce nejdříve vedl Marcantonio Canevalle (od nehož pochází i stavba zámeckého kostela Zvěstování Panny Marie) a snad od léta 1714 František Maxmilián Kaňka. Ten upravil vzhled hlavního sálu, do kterého Václav Vavřinec Reiner namaloval fresku s námětem Jindřich z Valdštejna přivádí Přemyslu Otakarovi II. roku 1254 svých čtyřiadvacet synů. Pozměnil rovněž podobu bočních křídel, jejich ukončení a propojení mřížovou zdí se sochami z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Kaňka nepochybně přistavěl také dlouhé křídlo s konírnami, budoval zahradu nově obohacenou o vodní díla, jejíž první podobu patrně navrhl František Schor. V zahradě vznikl podle Kaňkova návrhu panský špitál s ústřední polygonální kaplí Nanebevzetí Panny Marie, zbořený v roce 1959 pod záminkou údajného nálezu uhlí pod špitálem. Vzácná Reinerova freska ze špitální kaple byla přenesena do nově vystavěného pavilonu. Další významné zásahy proběhly až v letech 1812 – 1818 za Josefa Karla z Valdštejna, kdy byly upraveny vnější fasády do střízlivější klasicistní formy. V roce 1816 byla rovněž přeměněna zahrada v anglickém stylu. Duchcov snad nejvíce proslavil pobyt Giacoma Casanovy (785 – 1798), který na zámku sloužil na sklonku svého bouřlivého života jako knihovník a také zde zemřel a je pochován. Na zámku však pobýval i Johan Wolfgang Goethe, Friedrich Schiller, Ludwig van Beehoven,…
číst dáleWEB SPú Ústí nad Labem, 2.8. 2002
Rod pánů ze Sulevic, který získal Duchcov a v r. 1473, přesídlil v r. 1491 z Oseka (Rýzmburka) do Duchcova a od té doby zde bylo centrum správy celého panství. Pavel Kaplíř ze Sulevic vystavěl poblíž spáleniště někdejší tvrze, zničené v době husitských válek, nové sídlo. Podle místní tradice stála nová tvrz v severní části prvního nádvoří pozdějšího zámku a přilehlé ulice (dříve Československé armády), kde prý byly hospodářské budovy. Pravděpodobnější však je, že pozůstatky kaplířovské i předchozí tvrze jsou pojaty přímo do trojkřídlé budovy barokního zámku. Zde pod oběma bočními budovami leží gotické sklepy a při stavebně historickém průzkumu, který prováděli v r. 1979 pracovníci Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů, se zjistilo, že přízemí severního křídla je vlastně palácová budova, vystavěná ve středověku kolmo k městské hradbě. Prostor, vymezený jejími zdmi o síle až 170 cm, napovídá, že tvrz…
číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, 15.1. 2005
