Vlevo val s příkopem
© Prudký Martin, 12/2009
První popis bílinského hradiště provedl lobkovický stavitelský správce ing. Jan Pudil. Přemyslovský hrad stál na ostrožně ohraničené na severu údolím Lukovského potoka, na jihu údolím Syčivky. Podobu původního hradiště setřely parkové úpravy roku 1835. V dnešní době je nejvýraznějším zbytkem opevnění mohutná destrukce hradby, v základně široké 24 m a vysoké 8 až 10 m. Byla dlouhá 140 m a hradiště přetínala na nejpříhodnějším zúženém místě. Archeologický průzkum z roku 1976, provedený Z. Váňou, odhalil, že toto obranné, hlinité těleso bylo původně široké 8 m a uvnitř bylo zpevněno dřevěnou roštovou a komorovou konstrukcí. Čelo hradby kryla plenta z nasucho kladených kamenů široká 140 cm. Součástí fortifikace byly též dva příkopy. Celkem mělo hradiště pravděpodobně 3 hradby. Přestože archeologické průzkumy zdaleka neobsáhly celou plochu hradiště, podařilo se odhalit zbytky srubových staveb a hlavně pohřebiště ve střední části ostrožny. Sondáž… číst dále
Celé území Bíliny, jak naznačují četné nálezy z prehistorické doby, můžeme označit za jedno z nejstarších osídlených míst v Čechách. V místech dnešního zámeckého parku, na části dlouhé ostrožny na východním okraji města, se rozkládalo slovanské hradiště. Jeho plochu chránily tři příčné valy, které vymezovaly vnitřní areál a předhradí: vnější, dnes již téměř zničený val na východní straně, střední val se širokým příkopem a na západní straně nižší val. Z těchto stran bylo hradiště lehce přístupné a opevnění odpovídalo přirozenému tvaru terénu. Archeologický výzkum v l. 1952 a 1961–1966 zjistil konstrukci mohutného středního valu, odkryl řadu sídlištních objektů včetně pozůstatků srubových staveb a kostrové pohřebiště, z jehož analýzy se usuzuje, že přibližný počet obyvatel hradiště činil asi 250 osob. Archeologický výzkum ověřil získané rozbory písemných pramenů, z nich vyplývá, že Bílina byla od 10. do počátku 13. století… číst dále
|
Přihlášení |
