Zbytky valu
© Jiří Kašpar, 03/2009
Hradiště má trojdílnou dispozici o celkové rozloze 5,5 hektaru. Ze tří světových stran (kromě jihu) je chráněno svahy, které byly zřejmě terasovitě upraveny a na severovýchodě snad i opevněny. Ostrožna byla chráněna třemi valy s příkopy. Vnitřní a střední valy byly téměř rozorány. Podél vnějšího valu vede dnes silnice, jejíž zářez pozměnil jeho vzhled.
Prozkoumány byly pouze valy hradiště. Vnější a střední val původně tvořil hlinitý násep s palisádou. Později byl vnější val přebudován na hradbu s čelní zdí z nasucho kladených kamenů a z dřevěné komorové konstrukce s rošty. Tato hradba byla široká asi 8 metrů a před ní 1,5 metru hluboký příkop. Vnitří val byl přestavěn obdobně, příkop před ním byl široký až 13 metrů a 4 metry hluboký. Vnější zeď byla nejdříve roštové konstrukce s čelní kamennou zdí, později byla přistavěna i zeď zadní – celková šířka dosáhla tak deseti metrů. V 90. letech 20. století pak A. Rusó identifikoval další opevnění (zřejmě palisádu na valu) vně areálu.
Ve vnitří ploše hradiště byly provedeny povrchové sběry svědčící o středověkém osídlení lokality.
Archeologický průzkum hradiště probíhal v několika fázích. První výkopy zde prováděl v roce 1883 A. ...H. Fassl. Nejrozsáhlejší průzkum ale provedl v letech 1950–1951 Z. Váňa, menší průzkum pak provedl v roce 2001 M. Lutovský. Lokalita byla podle těchto průzkumů osídlena již v pozdní době kamenné (kultura s nálevkovitými poháry) a také v době halštatské. Hradiště zde ale patrně vzniklo až v době hradištní – v 9. století našeho letopočtu. Všeobecně se lokalita považuje za hrad knížete Vistracha, který je zmiňován ve franských análech k roku 857. Po polovině 10. století převzalo správu oblasti přemyslovské hradiště v Bílině, ale ještě v 11. a 12. století byla opravována a zdokonalována jeho fortifikace..
