
Kostel je jednolodní stavba s trojicí mezipilastrových kaplí po stranách, má valenou klenbu s lunetami. V západním průčelí stojí dvě věže mezi nimiž je předsíň ukončená štítem. Presbytář je polygonální, klenba s lunetovým závěrem. K jižní straně lodi přiléhá čtvercová Valdštejnská kaple.
Kostel je barokní stavba dokončená v roce 1722 a obnovená 1826. Stojí na místě staršího renesanční kostela z roku 1587, jehož zdivo bylo částečně využito. V jižní straně presbytáře se dokonce zachovaly zbytky raně gotického kostela sv. Jiří. V květnu roku 1945 kostel vyhořel a bylo zničeno jeho cenné vnitřní zařízení. Byly zde pozdně gotické plastiky, hlavní oltář od M. B. Brauna (1720) a obrazy na hlavním i bočním oltáři od V. V. Rainera.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.