kostel Nejsvětější Trojice

Nad průčelím kostela stojí hranolová věž. Západní průčelí je tříosé, doplněné pilastry. Ve střední části je pravoúhlý portál s trojúhelníkovým nástavcem a velké segmentové vpadlé pole. Nad kladím je pak hranolová věž. Tato věž má lizénové rámce. Má oválné okno v dolním pásmu a polokruhem zakončené okno v horním pásmu. Římsa na věži je nad hodinami proložena polokruhem. Po stranách věže nad bočními osami fasády jsou křídlaté zdi. Na náběhu těchto zdí jsou sochy sv. Jana Nepomuckého a světice bez atributů. Věž kostela je kryta čtyřbokou jehlancovou střechou. Boční fasády jsou členěny v nárožích a ve střední širší části lodi pilastry a obdélným polokruhem zakončenými a polokruhovými okny. Presbytář kostela je sklenut velkou konchou s dvěma postranními lunetami. Po stranách jsou převýšená polokruhová okna. Po severní straně presbytáře je obdélný vstup do sakristie. Triumfální oblouk kostela je široký a segmentovaný. Loď má valenou klenbu s malými lunetami. V užší západní části je na dvou hranolových pilířích kruchta. Ta je podložena ještě dvěma přízedními polopilíři a třemi oblouky. Kruchta má balkónovitě vyloženou východní část, západní část je oddělena dvěma pilíři a otevřena třemi oblouky jako v přízemí, ve středu polokruhovými a po stranách převýšenými. Jak kruchta, tak i podkruchtí jsou sklenuty plackami s pásy. Podél bočních stěn lodi, asi do poloviny její délky, pokračuje kruchta užšími rameny na krakorcích. Hlavní oltář Nejsvětější Trojice je z 19. století. Oltářní obraz je novodobý ve slohu pseudorokoka. Nad bočními brankami jsou rokokové obrazy v rámech v témže uměleckém stylu. Kazatelna je pozdně barokní z 18. století. Křtitelnice je opatřena barokní soškou zobrazující Křest Páně..

Elbe, od r. 1949 Dolní Žleb) vznikla těsně u česko-saské hranice na levém břehu Labe. Zejména po třicetileté válce se úspěšně rozvíjela, což vedlo ke vzniku zdejšího kostela r. 1747, původně zřejmě dřevěného. Dnešní stavba pochází z r. 1830 (vysvěcena r. 1831), je provedena v pozdním baroku s klasicistními prvky. V té době zde žilo již více než 500 obyvatel, kteří začali kromě tradičních zdrojů obživy využívat i turistický ruch. Ten zesílil po otevření pražsko-drážďanské železnice (8. 4. 1851). Nyní tu žije asi 180 obyvatel a od r. 1980 je Dolní Žleb městskou částí Děčína. Kostel po odsunu německého obyvatelstva r. 1945 zchátral a přestal sloužit svému účelu. V posledních letech proběhly nejnutnější zajišťovací opravy zásluhou místního občanského sdružení. Kostel má sice status kostela farního, ale bohoslužby se tu slouží jen příležitostně..