Bynovec

stol. držel knížecí rod Clary-Aldringenů. Hlavní středisko panství tvořil bynovický barokní zámek s dvorem a pivovarem. Zámek byl postaven v letech 1703 - 1709, postavit jej dal patrně František Karel Clary-Aldringen. Šlo o letní sídlo s jedním křídlem, se středním tříosým rizalitem, vystupujícím nad střechu. R. 1722 je zámek popisován jako kamenná stavba, ozdobená nad hlavním vchodem rodovými znaky. Součástí zámku byla klenutá kaple, velká společenská místnost (sál) a další místnosti. Před zámkem byla okrasná zahrada s fontánou. Roku 1791 zámek vyhořel poté, co blesk zasáhl sousední dvůr a oheň se rozšířil i na okolní budovy. Zámek byl ale rychle obnoven, roku 1833 se připomíná znovu. Podle nákresu z r. 1841 měl zámek podobu jednopatrové obdélné budovy se zvýšeným podkrovím nad hlavním vchodem. Clary-Aldringenové v té době uvažovali o výstavbě nového letního sídla, zachovaly se i dva architektonické návrhy, stavba nového sídla ale nakonec nebyla realizována. Roku 1846 byl zámek částečně stržen (po poškození požárem). Na jeho místě byl vystavěn nový panský úřad, v kterém od roku 1850 sídlila Claryjská lesní správa a finanční úřad. Z dřívějšího zámeckého areálu se zachovala patrová budova obdélného půdorysu s mansardovou střechou, obdélnými okny a portálem (čp. 94). Místnosti v patře jsou plochostropé, stejně jako vstupní chodba a schodiště. Některé místnosti v přízemí jsou valeně klenuté, s lunetami. Dále se zachovala bývalá úřednická patrová budova, vybíhající na severní a jižní straně do trojúhelníkových klasicistních štítů, sloužící jako ZDŠ (čp. 95). Přízemí má okna a vstup uzavřeny půlkruhovitě, okna v patře jsou obdélníková. Na východní straně zachovány části parkové ohradní zdi s letopočtem 1806 na jednom z kvádrů..