Letní zámeček v Bynovci si nechali postavit Clary-Aldringenové na počátku 18. století. Roku 1790 vyhořel, obnoven ve zmenšeném rozsahu do roku 1846. Od roku 1945 státní, po roce 1990 soukromý. Dnes pekárna, vinárna a soukromé obydlí.
Hlavní obrázek místa
pohled od jihozápadu
© Stanislav Šůna 10/2008
Bynovec stojí na náhorní planině nad pravým břehem Labe, asi 8 km severovýchodně od Děčína. V obci končí zelená turistická značka z Děčína. Ze silnice I/13 je dosažitelná odbočením na silnici III. třídy směrem na Janov v Ludvíkovicích, zámek stojí na křižovatce se silnicí na Labskou Stráň. Z Děčína spojení autobusem.
Ivan Grisa, 27.9. 2008
popis

Patrová budova obdélného půdorysu s nízkou sedlovou střechou, v současné době s pozdně empírovými prvky na fasádě.

Ivan Grisa, 27.9. 2008

historie

Obec Bynovec se prvně připomíná r. 1543, původ názvu je odvozován od Rudolfa z Bünau, který koupil děčínské panství r. 1534. Bynovec se stal postupně centrem malého panství, které počátkem 18. stol. držel knížecí rod Clary-Aldringenů. Hlavní středisko panství tvořil bynovický barokní zámek s dvorem a pivovarem. Zámek byl postaven v letech 1703 - 1709, postavit jej dal patrně František Karel Clary-Aldringen. Šlo o letní sídlo s jedním křídlem, se středním tříosým rizalitem, vystupujícím nad střechu. R. 1722 je zámek popisován jako kamenná stavba, ozdobená nad hlavním vchodem rodovými znaky. Součástí zámku byla klenutá kaple, velká společenská místnost (sál) a další místnosti. Před zámkem byla okrasná zahrada s fontánou. Roku 1791 zámek vyhořel poté, co blesk zasáhl sousední dvůr a oheň se rozšířil i na okolní budovy. Zámek byl ale rychle obnoven, roku 1833 se připomíná znovu. Podle nákresu z r. 1841 měl zámek podobu jednopatrové…  číst dále

E.H. podle Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 3., kolektiv autorů, nakl. Svoboda 1984; http://www.bynovec.cz; Umělecké památky Čech 1., E. Poche a kol., Academia r. 1977; Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, P. Vlček, Libri 1999, 11.8. 2013

Ústecký kraj,  Děčín  (DC), Bynovec

Místa v okolí

 Arnoltice
 Růžová
 evangelický kostel
 Pastevní vrch
 rozhledna Janov
 Belveder
 Sokolí vrch
 Suchá Kamenice
 Růžovský vrch
 větrný mlýn
 bývalá radnice
 Tyršův most
 kostel sv. Václava
 Děčín
 Pastýřská stěna
 řetězová lávka
 Staroměstský most
 železniční most
 Sokolí hnízdo
 Dolský mlýn
 ZOO Děčín
 Pravčická brána
 Podmokly
 hlavní nádraží
 synagoga
 Podmokly
 evangelický kostel
 ovčí můstek
 kostel sv. Václava
 Šauenštejn
 skalní kaple
 kamenný most
 Markvartice
 Velký Chlum
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Anny
 Bynov
 Konojedovský dům
 Winterstein
 Schönfeldovský dům
 Frienstein
 Ploučnická vyhlídka
 Falkenštejn
 Mariina vyhlídka
 evangelický kostel
 Rudolfův kámen
 Vilemínina stěna
 Salhausenovský dům
 Neuer Wildenstein
 Česká Kamenice
 kostel sv. Vavřince
 Trpasličí jeskyně
 Ostrý
 Rynartice
 Bratrský oltář
 kostel sv. Václava
 Na Tokáni
 Kamenice
 Kohout
 Vrabinec
 akvadukt
 Jílové
 Niedermühle
 Studenec
 Dolní Chřibská
 Velká Bukovina
 Weifberg
 Zlatý vrch
 Těchlovice
 křížová cesta
 Žandov
 zvonice
 silniční most
 kostel sv. Mikuláše
 Brtnický hrádek
 Strážný vrch
 Jeskyně víl
 kamenný most
 mariánské sousoší
 Horní Police
 Kyjovský hrad
 Volfartice
 Vlčí Hrádek
 kostel sv. Martina
 Šternberk
 evangelický kostel
 Lilienstein
 kostel sv. Vavřince
 Blansko
 Königstein
 Dlouhý Důl – VPZ
 Vlčí hora
 Altrathen
Kontaktní informace
Salix trading s. r. o.
Nový svět 156/3
400 07 Ústí n. L.
Základní informace místa
ID místa: 6816
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 7.11.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama