Skalní puklina
© Jiří Čížek 07/2024
Zbytky skalního hradu se nacházejí na strmém pískovcovém masivu s několika samostatnými věžemi pod svahem kopce Hausberg (396 m.n.m) V jeho dolní části se nachází průchozí jeskyně Kuhstall – s celkovou výškou 11 metrů a šířkou 17 metrů patří mezi největší jeskynní prostoru v Českosaském Švýcarsku. Před ní se rozprostíralo valem oddělené předhradí, jeskyně jistě sloužila odpradávna jako úkryt nebo obydlí. Četné záseky v jejích stěnách tomu napovídají. V dobách neklidu se stávala dočasným útočištěm pro lidi i skot. Z jeskyně se přístupová cesta na hrad stáčí k severovýchodu, kde zčásti traverzuje skalní blok. Pokračuje do přirozené skalní průrvy, kterou se dá vystoupat po stupních – Himmelsleiter (nebeský žebřík) vzhůru. Na vrcholu je dobře patrné množství různých záseků a dražé. V jižní části se dokonce dochoval zbytek základového zdiva. Dobře rozpoznatelné je i nádvoří a zahloubená místa po dřívějších objektech. Na… číst dále
Přesné zmínky o jeho vzniku nemáme, datuje se mezi 13. – 14. stoletím. Poprvé je uváděn r. 1410. Zakladatelem byli pravděpodobně Berkové z Dubé. Jisté je, že Berkům patřilo vildštejnské panství do r. 1451. Po sporech se Saským vévodou Bedřichem ztrácí Berkové panství. Získali tím však dnešní šluknovský výběžek. Jednalo se vlastně o výměnný obchod. Pět let po předání panství byl hrad Sasy záměrně zničen. R. 1459 vystavil Jiří z Poděbrad listinu o přidružení vildštejnského panství k Sasku. Za třicetileté války sloužila hradní jeskyně jako chlév pro dobytek a z těch dob vznikl název Kuhstall (kravín). Stal se tak charakteristickým, že i dnes je na mapách a turistických směrovkách uveden Kuhstall, namísto Neuer Wildenstein. Od 19. století, s rozvojem turismu, probíhají zajišťovací práce pro pohodlí turistů a v bývalém předhradí vzniká výletní restaurace. Dnes je skála s jeskyní volně přístupna veřejnosti. Po pohodlných… číst dále
|
Přihlášení |
