
Z nevelkého hrádku se dochovaly jen základy věže a viditelné jsou valy a příkopy. Zdivo je zasypané a zarostlé vegetací. Hnedle pod hradem je dobrá hospůdka.
Jádro hradu na ostrožně obíhal hluboký, ve skále vylámaný okrouhlý příkop, kolem kterého (kromě vstupní strany) byl vytvořen z vytěžené zeminy mohutný val. Čelo jádra nad příkopem zaujímal okrouhlý bergfrit s 3 metry silnými zdmi. Za ním (jižním směrem) se na mírné sníženině v nejchráněnější části ostrohu nacházel částečně zděný palác. Hrad je klasickou ukázkou šlechtických hradů bergfritového typu. Vzhledem ke krátké době užívání nebyl přestavován, a tak je z jeho zbytků dobře čitelné původní podoba..
Jeho zánik přišel už v roce 1339, kdy jej dobylo městské vojsko ze Žitavy, zřejmě pro loupeže odtud konané. Vzhledem k brzkému zániku se hrad dochoval v čisté podobě, nepostižený mladšími úpravami. Dispozice hradu je dvojdílná. Samotné hradní jádro, umístěné na skalním pahorku, je relativně malé. Z opevnění hradu se do dneška dochoval velmi dobře čitelný mohutný val a příkop, obíhající hradní ostrožnu..
Protože odsud i z nedalekého Tolštejna byla ohrožena bezpečnost obchodních stezek do Lužice, byly oba hrady v letech 1337 (Tolštejn) a 1339 (Krásný Buk) žitavskými dobyty..