
Do hradu se vstupovalo ze severní strany. Za prvním valem stávalo předhradí, v němž se dochovala část čtverhraného zahloubeného objektu. Jádro hradu na ostrožně obíhal hluboký, ve skále vylámaný okrouhlý příkop, kolem kterého (kromě vstupní strany) byl vytvořen z vytěžené zeminy mohutný val. Čelo jádra nad příkopem zaujímal okrouhlý bergfrit s 3 metry silnými zdmi. Za ním (jižním směrem) se na mírné sníženině v nejchráněnější části ostrohu nacházel částečně zděný palác. Hrad je klasickou ukázkou šlechtických hradů bergfritového typu. Vzhledem ke krátké době užívání nebyl přestavován, a tak je z jeho zbytků dobře čitelné původní podoba.
V písemných pramenech je poprvé tento hrad bergfritového typu zmiňován v r. 1319. Podle archeologických nálezů lze jeho vznik však datovat do 2. poloviny 13. století. Jeho zánik přišel už v roce 1339, kdy jej dobylo městské vojsko ze Žitavy, zřejmě pro loupeže odtud konané. Vzhledem k brzkému zániku se hrad dochoval v čisté podobě, nepostižený mladšími úpravami. Dispozice hradu je dvojdílná. Samotné hradní jádro, umístěné na skalním pahorku, je relativně malé. Z opevnění hradu se do dneška dochoval velmi dobře čitelný mohutný val a příkop, obíhající hradní ostrožnu.
V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.