kostel sv. Heleny

Další vedlejší vstup byl také z přízemí věže. Severní stranu lodě a nároží presbytáře podpíraly opěrné pilíře. Na severní straně presbytáře byla obdélná sakristie. Věž a severozápadní část lodě jsou dnes silně nakloněny. V plné výšce západního průčelí má věž vertikální trhlinu. Loď měla vysokou sedlovou střechu krytou šindelem. Otisk střechy je dosud patrný na věži. Po obou stranách věže jsou také obě části střešního štítu. Mezi jižní částí střešního štítu a věží je v důsledku odchylky věže veliká mezera. Obvodové zdivo lodě je lépe dochováno na jižní straně, kde je gotický vstupní portál s polovinou svého ostění. Uvnitř jsou patrny spodní části triumfálního oblouku. Po nedávném odstranění sutin byla pod obloukem odkryta zděná základna kazatelny se zděnými schůdky na straně lodě. V presbytáři se dochovala ostění dvou vysokých gotických oken a také půlkruhové přípory křížové klenby. Dále byla odkryta sedile s půlkruhovým obloukem výklenku a schránka sanktuáře v síle zdi. Ta sloužila k uložení bohoslužebných předmětů. Schránka je po obvodu bohatě profilovaná, je nad ní trojúhelný tympanon s reliéfem kříže. Opěrné pilíře presbytáře zdobí armování a římsy. Na vnější straně presbytáře je patrný pokus o zpevnění kostela. Zeď byla zvenčí zesílena. Součástí novějšího zdiva byl minimálně jeden další opěrný pilíř bez armování..

Důvodem byla značná vzdálenost, přibližně 6 km, kterou museli místní lidé absolvovat cestou do kostela v Rájci. Obec v té době patřila k rájeckému panství. Povolení ke stavbě kostela udělil ostřihomský arcibiskup Tomáš Telegdi 29. června 1368. V okolí kostela vznikl hřbitov. Na konci 15. stol. byl kostel přestavěn v pozdně gotickém slohu. Dostal nová okna a opěrné pilíře. Po opravě v roce 1694 jej vysvětil nitranský biskup Leopold Kolonič. V 18. stol. byl barokně upraven. V té době byly hlášeny trhliny ve zdivu kostela. Kolem roku 1800 spadla klenba, tu pak nahradil dřevěný strop. 15. ledna 1858 byla celá oblast zasažena zemětřesením. V Žilině byla poškozena většina domů. Už tak chatrný kostel ve Stránském byl také vážně poškozen. Na opravy nebylo peněz. Kostel měl narušenou statiku, lidé se báli do něj vstoupit. Nakonec byl v roce 1877 zcela opuštěn. Sochy byly přeneseny do kostela v Konském a zvony do nové dřevěné zvonice na školním dvoře. Během 1. světové války byly dva největší zvony konfiskovány armádou na výrobu děl. Ve vsi je od roku 1995 nový kostel sv. Heleny. Od roku 2012 se o zříceninu starého kostela starají aktivisté z občanského sdružení Obnova Slovenskej Zeme. Od roku 2013 má tato organizace kostel v pronájmu od obce. Byly odstraněny sutiny a probíhá konzervace zdiva..