Stav kostela před konzervací. Interiér při pohledu k západu.
© Pavel Semple 05/2013
Kostel byl jednolodní orientovanou stavbou s užším presbytářem a pětibokým polygonálním závěrem. Před západním průčelím je vysunutá čtverhranná věž. Presbytář byl od lodi oddělen triumfálním obloukem. Do lodi se vstupovalo hrotitým gotickým portálem na jižní straně. Další vedlejší vstup byl také z přízemí věže. Severní stranu lodě a nároží presbytáře podpíraly opěrné pilíře. Na severní straně presbytáře byla obdélná sakristie. Věž a severozápadní část lodě jsou dnes silně nakloněny. V plné výšce západního průčelí má věž vertikální trhlinu. Loď měla vysokou sedlovou střechu krytou šindelem. Otisk střechy je dosud patrný na věži. Po obou stranách věže jsou také obě části střešního štítu. Mezi jižní částí střešního štítu a věží je v důsledku odchylky věže veliká mezera. Obvodové zdivo lodě je lépe dochováno na jižní straně, kde je gotický vstupní portál s polovinou svého ostění. Uvnitř jsou patrny spodní části triumfálního oblouku. Po nedávném… číst dále
Jméno Stránske je odvozeno od údolí, ve kterém se vesnice nachází. První písemná zmínka o ní je z roku 1368, kdy její majitel Dominik Balog požádal o povolení ke stavbě kostela. Důvodem byla značná vzdálenost, přibližně 6 km, kterou museli místní lidé absolvovat cestou do kostela v Rájci. Obec v té době patřila k rájeckému panství. Povolení ke stavbě kostela udělil ostřihomský arcibiskup Tomáš Telegdi 29. června 1368. V okolí kostela vznikl hřbitov. Na konci 15. stol. byl kostel přestavěn v pozdně gotickém slohu. Dostal nová okna a opěrné pilíře. Po opravě v roce 1694 jej vysvětil nitranský biskup Leopold Kolonič. V 18. stol. byl barokně upraven. V té době byly hlášeny trhliny ve zdivu kostela. Kolem roku 1800 spadla klenba, tu pak nahradil dřevěný strop. 15. ledna 1858 byla celá oblast zasažena zemětřesením. V Žilině byla poškozena většina domů. Už tak chatrný kostel ve Stránském byl také vážně poškozen. Na opravy… číst dále
|
Přihlášení |
