
První písemný záznam je v knize Hohnsteiner Amtserbbuch z roku 1547. V roce 1575 se jistý Hans Holfeld zodpovídal z různých obvinění, která proti němu byla vznesena v Hinterhermsdorfu. Hans a jeho švagr každý drželi jednu dvanáctinu podílu ve vlastnictví pily. V roce 1592 je na mapě vyznačena pila pod názvem Brettmühle der Hermansdorfer Baurn (Pila hermansdorfských farmářů). V 17. stol. byl mlýn označován jako Niedermühle. Občas byl ale znám také pod jménem Forstermühle. Na české straně hranice byl znám jako Saský mlýn. Až do začátku 17. stol. šlo ale jen o pilu, vždy s několika vlastníky. Výše uvedený Hans Holfeld požádal v roce 1583 o povolení k výstavbě mlýnu na mletí mouky u pily Niedermühle. To mu bylo ale nejspíše zamítnuto, poněvadž o pár let později postavil mlýn na české straně řeky Křinice, naproti jejímu soutoku s potokem Heidelbach (Český mlýn, také zvaný Střední mlýn, německy Mittelmühle).… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.