Turistické cíle v okolí obce Spálov

V r. 1929 si František Baler vlastnoručně postavil u Spálova větrný mlýn holandského typu. R. 1938 Baler těžce onemocněl a o dva roky později zemřel. Následně mlýn chátral. Obnova proběhla v letech 2007-2012. Jedná se o nejmenší větrný mlýn v ČR.

Konstrukci rozhledny tvoří kombinace pilastrů z dřevěných lepených panelů a ocelové příhradové pozinkované konstrukce středového nosníku, kolem kterého se vine kruhové vřetenové schodiště, zakončené vyhlídkovou plošinou ve výšce 15 m nad terénem. Stavba pochází z r. 2021 a je volně přístupná.

Bratrský sbor či Památník Jana Amose Komenského ve Fulneku je soubor budovy s kaplí a zahradami. Jde o budovy pozdně gotického založení s různými proměnami jak stavebními, tak funkčními. Dnes slouží muzejní expozici.

Vodní mlýn přestavěný ve stylový penzion s restaurací v údolí řeky Moravice. První písemná zmínka z r. 1640 v urbáři vikštejnského panství. Na přelomu 19. a 20. stol. rodinou Franzlů modernizován a doplněn o Francisovu turbínu. Ve 2. pol. 20. stol. zchátral. Zachován funkční 700 m dlouhý náhon.

Terénní reliéf bývalé tvrze z počátku 14. stol. v západní části vsi. Život na tvrzi trval do konce 15. století avšak kamenné pozůstatky tvrze se zachovaly až do přelomu 18. a 19. století.

Zaniklý areál vodního mlýna na levém břehu řeky Moravice nedaleko počátku známé technické památky Weisshuhnův kanál. První mlynáři z rodu Demelů se zde zmiňují od pol. 17. století. Snad zanikl po některé z povodní na konci 19. či počátkem 20. století. Rozpoznat jde jen náznak trasy náhonu.

Nevýrazné zříceniny hradu založeného Bohušem z Drahotuš v 13. století. Po roce 1476 připadl hrad Pernštejnům, ztratil sídelní funkci a zpustl.

Barokní zámek z l. 1774-1776, za Jana Juliusa Frobela, majitele vikštejnského panství. Trojkřídlý patrový zámek byl upravován v 19. i ve 20. stol. Poslední majitelé hrabata Razumovští vlastnili zámek od r.1884 do r.1945. Dnes je v zámku dětský domov.

Objekt bývalé barokní fary z let 1733–34, vystavěné M. Schwarzem jižně vedle farního kostela. Patrová tříosá stavba s vysokou valbovou střechou pokrytou břidlicí.

Františkův Dvůr vznikl ze zámeckého velkostatku. V r. 1953 chov koňských plnokrevníků, od r. 1963 chladnokrevníci slezského nordického plemena. Dnes významné místo agroturistiky v nádherné krajině Oderských vrchů.

Původně gotický hrad. V 16. st. přestavěn na dvoupatrový renesanční zámek. Za třicetileté války zpustošen. Za pánů z Vrbna opraven a rozšířen o tzv. dolní zámek. Po požáru v roce 1801 přestavěn do dnešní podoby.

Téměř 30 m vysoká kovová rozhledna byla na vrchu Kopřivná postavena v letech 2020-2021 a je volně přístupná. Pojmenována byla po budišovském rodákovi Fr. I. C. Halaškovi (1780-1847), piaristickém knězi, pedagogu, významném přírodovědci a především astronomovi.