Vildštejn

Protože stával na odlehlém místě v lesích, nebyly jeho zříceniny rozebrány na okolní stavby, a tak je možno usuzovat, že pod vrstvami nánosů mohou být zachovány velké části zdiva, čekající dosud na archeologický průzkum. Vildštejn vznikl zřejmě jako správní středisko budišovského panství, s nímž sdílel jeho osudy. Není známo, zda stál již v r. 1274, kdy území panství, patřící tehdy ještě k velkému lesu Střelná, přešlo z majetku Hradiska do majetku olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku (1245–1281) a kapituly. První hodnověrná zpráva o něm pochází z r. 1316. Tehdy se podle hradu psali členové olomoucké kapituly Dětřich a Jindřich z Fulštejna, kteří od olomoucké kapituly dostali budišovské panství do vlastnictví a na Vildštejně pravděpodobně sídlili. Kapitula však brzy získala panství zpět a od r. 1323 přešlo do trvalé držby olomouckého biskupa. Hrad Vildštejn zanikl spolu s několika okolními vesnicemi pravděpodobně koncem 14. století za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem, protože z r. 1399 se dochovala zpráva o vypálení Budišova stoupenci markraběte Prokopa, nepřítele olomouckého biskupa Jana XI. Mráze (1397–1403). Někdejší historikové sice posunují zničení hradu do doby válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem, tomu však odporuje skutečnost, že o hradu nejsou z 15. století již žádné písemné zprávy. Po zániku Vildštejna přešlo centrum správy panství do Budišova..