vnitřní příkop a val
© Milan Caha 04/2008
Žáravice leží 7 km severně od Přelouče. Obcí prochází cyklistická trasa 4274. Autobusem se do Žáravic dostanete z Přelouče, ale pouze v pracovní dny. Mohutné opevnění leží asi 5 minut chůze z centra obce, na severovýchodním okraji, nad jihovýchodním břehem rybníka Švihova v poloze Na hradech.
Nedostatek informací i charakter místa nedovoluje jednoznačné zařazení typu sídla, bývá označováno jak pozůstatek hradu (díky poměrně velkým rozměrům a mohutnosti příkopů a valů) či tvrziště (což je pravděpodobnější zařazení). Sídlo bylo chráněno třemi valy a příkopy. ...Nejzachovalejší jsou dva vnitřní valy, vnější val a příkop jsou sice stále patrné, ale značně „zarovnané“ zemědělskou činností. Mohutný centrální pahorek chrání třetí příkop hluboký kolem 15 m a široký 12 metrů. Pozůstatky po stavbách na pahorku nejsou viditelné..
Žáravice jsou poprvé zmiňovány v roce 1436, kdy je král Zikmund spolu s dalšími majetky opatovického kláštera věnoval Diviši Bořkovi z Miletínka. Žáravické opevnění je poprvé zmiňováno v literatuře v roce 1837, v Topografii Johanna Gottfrieda Sommera. ...Podrobně jej popsal František Alexander Haber s využitím informací Mořice Lussnera. Ten uvádí hypotézu, že opevnění bylo zničeno husity a zbytky jeho staveb byly použity při výstavbě kostela v Rohovládově Bělé. O opevnění se zmiňuje i August Sedláček, který však čerpal z informací F. A. Hebera..
Tvrz SušinskáPosud se spatřují mohutné valy, ale nic více, poněvadž kamene užito při stavbě kostela Bělského. Na jihozápadní straně tvrze býval dvorec, po němž se jen nepatrné zbytky spatřují. Také tu bývala ves, a mluví-li pověst lidu pravdu, i pivovar. Na této tvrzi seděli na počátku 15. věku Mareš a Jan bratři z Vyšehněvic. Tento bydle na Vyšehněvicích zapsal roku 1404 plat na Sušinách a lán role v Turkovicích kostelu Turkovskému, onen daroval r. 1408 kaplanství při kostele Bělském úrok ve vsi Volči. Asi r. 1411 rozdělili se bratří, při čemž dostal Jan tuším Vyšehněvice a Mareš podržel Sušiny, a proto zavázal se tento (1411, 6. června), že plat darovaný kostelu Turkovskému bude ze svého zboží spravedlivě vydávati. Nástupce jeho Jíra z Kladrub prodal Sušiny r. 1418 a aby na zboží závady nezůstalo, přenesl plat kostelu Turkovskému dávaný na ves svou Drahomířice neznámé polohy. Ke sklonku téhož století seděl tu Jan Kozel ze Sušin s chotí svou Kunkou z Pouchobrad, jíž byl na Sušinách 125 kop věnoval. Kozel byl zeman nepokojný a znamenitý škůdce okolí.Vilém z Pernšteina jav jej r. 1492, propustil ho jen na zápis, že se zase vrátí do vězení, kdykoliv volán bude a že se více nepřidrží lotrův a lehkých lidí. Při jetí Kozlově bezpochyby celé Sušiny vypáleny lidem Vilémovým. Z dotčených příčin prodal Kozel r. 1493 dne 20. června Sušiny tvrz se dvorem a ves pustou s lukami, rybníky, lesy, potoky atd.Vilémovi z Pernšteina za 400 kop. Následujícího roku (1494) koupil Vilém také věnné právo Kunčino s platem v Karanicích za 125 kop a spojil poustku nabytou s Pardubskem.
|
Přihlášení |
