© Khol Rudolf 09/2008
Dovolte nám Vás informovat o dění na hradě. Z důvodu neutěšeného technického stavu hradu nejsme prozatím schopni zajistit bezpečí návštěvníků, zejména v úseku přístupu k bráně je riziko padajícího kamení značné. Proto zůstane hrad nadále uzavřen. Jelikož někteří návštěvníci prolézali do hradu okenním otvorem a rozdělávali oheň v díře věže hradu, čímž velice poškozovali zdivo, byli jsme nuceni uzavřít okno do hradu. Nechceme znemožnit přístup do hradu těm, kdo přicházejí v dobré víře a jsou ochotni podstoupit tuto návštěvu na vlastní nebezpečí. V případě naší přítomnosti jim rádi vstup do hradu umožníme, na čemž je možno telefonicky se domluvit na tel. 725 044 902. Naším cílem je postupná konzervace a rekonstrukce celého areálu hradu tak, aby mohl být bezpečným místem pro Vaší návštěvu. Dosažení tohoto cíle je bohužel běh na dlouhou trať, proto prosíme o Vaši trpělivost. V březnu letošního roku jsme podali žádost… číst dále
Hrad Frymburk byl založen zřejmě někdy počátkem 14. století dnes již neznámým zakladatelem. Vzhledem k rozsahu stavby nemohl být investorem žádný bezvýznamný šlechtic, ale některý z významných feudálů té doby. Frymburk je zajímavou kombinací síly, vzdornosti, mohutného opevnění i malého půdorysu. Je typem hradu svérázným a u nás neopakovatelným. Proto i velmi vzácným. Bez nadsázky lze konstatovat, že se jedná o hrad v rámci soustavy českých hradů unikátní. O významu hradu svědčí mimo jiné fakt, že severní část dnešních Orlických hor, včetně hory Vrchmezí, byla po staletí nazývána horami Frymburskými. Prvním známým držitelem hradu Frymburk (v té době se hrad jmenoval Friedenburg) je Matouš z Frymburka, připomínaný 11. června roku 1354, kdy podával nového kněze ke kostelu v nedaleké Olešnici. Po něm měl hrad v držení Čeněk z Lipé, který byl v letech 1349 – 1360 nejvyšším maršálkem království českého (tj. v době vlády… číst dále
Frymburk prý založila knížecí dcera. Zamilovala se do mladého služebníka a protože rodiče nedali souhlas k svatbě, sebrala kněžna zlato a cennosti a se svým milým a několika lidmi odešla do krajiny u Nového Hrádku. Tam postavili nový hrad. Najímali dělníky a, aby místo pobytu zůstalo neprozrazeno, rozhodli se dělníky po dokončení stavby zahubit. Pracující přicházeli do místnosti ve věži, kde se měla vyplácet odměna, a druhými dveřmi měli vycházet. Ale nikdo nikdy nevyšel, neboť se propadl padacími dveřmi do hlubokého sklepa a tam zahynul. Otec, který svou dceru nade všecko miloval, se po jejím útěku vydal ji hledat. Přišel až do lesů u Frymburku, poznal svou dceru. Přemlouval ji, aby se vrátila, ale když odmítla, vrátil se zpět. Za husitských válek byl Frymburk obležen a měl být vyhladověn. Hradní obyvatelé i husitská vojska trpěli již velkým hladem. Frymburským zbývalo už jen půl vepře. Poslali ho obléhajícím, aby údajně zmírnili… číst dále
Založení hradu
Matouš z Frymburka jmenuje nového kněze v Olešnici.
Kupují panství bratři Hynek a Lešek z Dubé
Kupují hrad bratři Štěpán a Jan z Opočna. Po rozdělení majetku mezi bratry se stává majitelem Jan a píše se jako Jan z Frymburka.
Husité obléhali hrad Opočno, patřící Janu Městeckému a nakonec ho dobyli. Je pravděpodobné, že nějaká vojenská akce proběhla i v okolí Frymburku.
Jan z Frymburka umírá a vlastnil hrad přes v té době neobvyklých 50 let a majitelem se stává Janův synovec Městecký z Opočna.
Umírá Městecký z Opočna
Dědí panství majetek Ješek z Dubé.
Vlastní hrad rod Andělů z Ronovce. Prokazatelně hrad držel Hynek Anděl z Ronovce a poté jeho syn Achylles Anděl z Ronovce.
V této době hrad naposledy posloužil jako pohraniční pevnost. Roku 1513 totiž do severovýchodních Čech vpadl kníže Lehnický a tak v sobotu 27.8. 1513 rozkázal tehdejší hejtman kraje hradeckého Jan Černčický z Kácova a na Novém Městě pánům a rytířům kraje:„…na Frymburk, Opočen a ostatní hrady, aby všudy v těchto horách cesty osazovali a byli připraveni odrazit útok“.
Prodal Achylles Anděl z Ronovce celé panství Janu Trčkovi z Lípy a na Lipnici.
Jan Trčka z Lípy se rozdělil rovným dílem o panství Frymburské se svým strýcem Zdeňkem mladším.
Jan Trčka z Lípy prodává svůj díl svému bratranci Janu Trčkovi z Lípy mladšímu, který byl synem druhého spolumajitele Zdeňka.
Zdeněk Trčka z Lípy umírá a část panství po něm dědí jeho syn Jan Trčka z Lípy ml., který už vlastnil druhý díl. Janovi mladšímu patřilo kromě Frymburku i Opočno, a tak se Frymburk dostal k panství Opočenskému a zůstal nadále jeho nedílnou součástí.
Uvádí Urbář Opočenského panství toto: „Zámek Frymburk prostředně vystavený, na kterémž žádný na ten čas nebydlí, však kdyby se spravil a jej pokoji opatřili, mohli by poctivě páni na něm času morního – neb jest na něm zdravé povětří – bydleti“.
Byl hrad vypleněn při velkém selském povstání.
Po zavraždění Adama Erdmanna barona Trčky z Lípy, který zemřel společně s Albrechtem z Valdštejna v Chebu, bylo celé panství zkonfiskováno a přešlo na královskou komoru.
Bylo frymburské panství spolu s celým opočenským panstvím zastaveno Rudolfu a Jeronýmovi Colloredo z Walsee. 28.12. 1635
Bylo bastionově opevněno předhradí.
Je pustý hrad podrobně popsán Giovannim Battistou Pieronim, ředitelem opevňovacích prací dvorské válečné kanceláře. Autor této zprávy nedoporučuje obnovu hradu a jako jeden z hlavních důvodů uvádí, že pustý hrad slouží jako peleš lotrovská.
Byla v předhradí vybudována myslivna. V ní bydlel panský lesní. K obývání si upravil starší budovu, snad bývalé maštale, a použil na ni kameny z horního hradu. Jako zdroj vody pro myslivnu sloužila hradní cisterna.
Kupuje od Colloredo Mansfeldů zříceninu hradu Frymburk společně s okolními lesními pozemky Josef Bohumil Bartoň - Dobenín s manželkou Marií.
Přešlo vlastnictví hradu na syna JUDr. Václava Bartoň - Dobenína.
Byl hrad rodině Doběnínů na více než čtyřicet let ukraden.
|
Přihlášení |
