Hlodný

Koncem 14. století, nejpozději však od r. 1393, patřilo panství Půtovi staršímu z Častolovic, držiteli blízkých hradů Rychmberka a Skuhrova. Na počátku 15. století převzal správní i obrannou funkci Hlodného Nový Hrad nad Klečkovem. V písemných pramenech je hrad Hlodný uváděn jen v r. 1576, a to jako pustý. Z hradu se dochovaly pouze nepatrné zbytky zříceniny, z nichž nelze rekonstruovat ani jeho původní dispozici, ani vzhled..

S tím se pak docela srovnává, že má Kummersberkova mapa něco výše nad Klečkovem, avšak na levém břehu, zříceninu, kteráž se tu nazývá „Kletschka oder Borka.“ Lid tomuto místu říká „Stenzels Ruine.“

O osudech hradu tohoto není nic známo, ba ani bychom jména jeho nevěděli kdyby se o něm jednou v dotčených cedulích dílčích zmínka nebyla stala. Podivno při tom, že se ani v tržních listinách roku 1495-1558, kdež se přece dopodrobna části panství Skuhrovského vypisují, nepřipomíná. Ze všeho toho souditi lze jen tolik, že byl dávno před r. 1495 zříceninou. Snad jej postavil a na něm obýval Jan Ovčíř ze Žampachu (r. 1354-1369), držitel zboží Uhříňovského; když pak zboží to páni z Častolovic koupili, některý čas potřebám jejich slouživ po vystavění Nového Hradu docela spustl. „Lesové a hory Solnické na 2 díly takto se dělí a mezují: Nejprve počnouc s hůry od řeky Němkyně, která dělí hrabství Kladské s panstvím Solnickým, cestou mimo skálu brusní k řece Vorlici, po tom doluov tou řekou Vorlicí ku potoku Bílému Bahnu a dále tím potokem Bíleym Bahnem až k znamení při tom potoce meznímu, odtud pak přes ten vrch po znameních mezních ku potoku Studenému, potom tím potokem Studeným do řeky Zdobnice, a dále tou řekou Zdobnicí až ke znamením mezním, kteráž ukazují do Psincuov k chalupě, kde pan Fridrich číhával, od té pak chalupy cestou skrze žlaby a přes Podolí, potom po pravé ruce gruntuov od Velkého Ouřínu až k cestě Hlodenské, při které bříza stojí a na ní kříž vysekán, potom od sebe tou cestou Hlodenskou nad zámek pustey Hlodney až ku palouku, který Vácslav Škoda do Ouřína Velkého drží, odtud pak k sobě po znameních mezních přes vršek a zase doluov až k jedli, na kteréž 4 kříže vysekány, a potom na bok po pravé straně stojící, na kterém tady 4 kříže vysekány, a dále až k řece Solnické, odtud pak doluov tou řekou Solnickou až ke gruntuom Černikovským. Pak což jest koli podlé tohoto rozdělení a vyměření a rozepsání.... po pravé ruce těch lesuov, hor, strání, hájuov, mýt a porostlin, též i měkejšuov, kromě lidského, to všecko k dílu prvnímu býti má a se klade“ atd. (DZ. 63 H 28-K 23). Němkyní se vyrozumívá nějaký potok do Orlice tekoucí, Bílé Bahno jest potůček od Grünbornu dolů tekoucí, odtud šla hranice přes vrch řečený Lotzen k potoku Studenému, t. j. tomu, který se u Karlslehne spojuje s jiným potokem v dílčích cedulích Zdobnicí a na nynějších mapách Haberbach jmenovaným. Psince byly asi tam, kde je Rassdorf..