kostel sv. Václava

Z patra věže je patrné drobné raně gotické okénko v jižní stěně lodi. Západnímu průčelí lodi dominuje rozměrný portál s bohatě profilovaným gotickým ostěním; na místě původního vimperku je nad záklenek připojen klasicistní tympanon. Presbytář má vnější opěrné pilíře. Okna jsou hrotitá, s kamenným profilovaným ostěním se stopami členitých dvoudílných kružeb, bohužel vylámaných. Presbyterium je zaklenuto žebrově, na hrubě zpracovaných obličejových a kružbových konzolách. Na svorníku v závěrovém poli pětilistá růže. Na stěnách rozsáhlý cyklus nástěnných maleb z 2. poloviny 14. století. Malby jsou zachovány také pod omítkou na valené hrotité klenbě presbyteria. V severní stěně sakristie raně gotický portálek, který původně sloužil jako vstup z presbyteria, odkud byl později přenesen. Východně od hřbitova probíhá zřejmě prastará severojižní cesta (od Doudlebska a Bechyňska na Sedlecko a Prahu?). Jihovýchodně od kostela je situována barokní fara (čp. 6), bohužel strašlivě zpustlá..

Václava vznikl nejspíše v závěru 13. století, zřejmě jako dílo stavební huti nedalekého kláštera v Milevsku. Roku 1804 byla přistavěna věž klasicistního rázu, ovšem s gotizujícími prvky, a loď byla zaklenuta výraznými plackovými klenbami na hranolových přízedních pilířích. Následně byla k západní stěně lodi připojena podklenutá kruchta. Roku 1832 kostel zčásti vyhořel. Snad po té byly zřízeny nynější krovy s ležatými stolicemi a výměnami s krátčaty v mezilehlých vazbách. Dílčí úpravy provedeny v roce 1889. Kostel je od r. 1958 památkově chráněn..