Gymnázium Pierra de Coubertina

Gymnázium v Táboře vzniklo v roce 1862 jako první škola svého typu, kde se vyučovalo výhradně česky. Později v době nepřátelského tažení proti českému školství ze strany rakouského ministerstva vyučování ztratila škola statut reálného gymnázia a stala se jen klasickým gymnáziem. K obnovení reálného gymnázia došlo v roce 1900, jednou z podmínek byla výstavba nové školní budovy. Ta vznikla v letech 1904-1906 na břehu rybníka Jordán a právě blízkost vody zapříčinila problémy s podložím v době stavby. Stavební práce začaly v září 1904 v prostoru zvaném Krajská zahrada (dnešní Náměstí Františka Křižíka) v místní části Nové Město, která na přelomu 19. a 20. století prožívala značný stavební rozmach mezi historickým centrem a nádražím. Do užívání škole byla budova předána již v červnu 1906, kolaudace ale proběhla až v roce 1907. Budova gymnázia je postavena ve stylu novorenesance s ornamentální výzdobou a alegorickými obrazy s vlastivědnými náměty. Autorem byl stavitel ing. Vincenc Biebl, kamenické a tesařské práce provedl František Ješ z Tábora. Stavba má tři dvoupatrová křídla, boční křídla však nejsou rovnoběžná, ale rozbíhají se. Rozšířený prostor mezi nimi již v počátku stavby počítal s vestavbou tělocvičny, k tomu ale z finančních důvodů nedošlo. Projekty na dostavbu pak nebyly realizovány ani v následujících desetiletích. Teprve v letech 1996-1997 byl prostor zaplněn stavbou tělocvičny z dílny Atelieru ing. arch. Šimečka, vlastní práce provedla táborská společnost Dvořák, která se podílela také na obnově dalších památek v Táboře. Historické průčelí gymnázia tvoří dominantu Náměstí Františka Křižíka, zatímco zadní část s novou tělocvičnou nabízí působivý pohled od rybníku Jordán.