
První zmínky o židovském osídlení tábora je ze druhé poloviny 16. století. Tehdy zde žila jen malá komunita, v 17. až do poloviny 18. století to bylo pouhých 8 rodin. Ve městě nikdy nebylo ghetto, židovské domy byly rozptýleny mezi křesťanskými. Nejvíce Židů v Táboře žilo na konci 19. století, v roce 1880 to bylo 495 osob. Ještě na počátku 30. let 20. století se k židovské víře hlásilo 311 občanů Tábora. Židovská obec zanikla za 2. světové války a nebyla obnovena.
K bohoslužbám sloužila do nacistické okupace. Během války i po ní, do zbourání v roce 1977, sloužila jako skladiště. Na jejím místě je dnes nevzhledné parkoviště. Roku 1992 byla instalována na místě pamětní deska, připomínající budovu, která tam stávala..
V letošním roce by měla být dokončena, aby mohla být využita pro připravovaný prostor židovského muzea v Táboře..