
Kostel s areálem je vybudován na západní straně obce v místě někdejšího hradiště, těsně u hrany vysokého ostrohu. Kostel sv. Jana Křtitele je orientovaná, podélná stavba s polygonálním presbyteriem, má plochostropou obdélnou loď. Vítězný oblouk je půlkruhový. Presbyterium o pěti stranách osmiúhelníka je sklenuto valeně s lunetami. Okna hrotitá s trojlistovými kružbami. Západní portál je lomený, prutový, ústupkový, s nízkou patkou, okna lodi nízká, půlkruhem uzavřená. Nad lodí je sedlová střecha se zvonicí, nad presbyteriem valbová střecha. Všechna průčelí jsou hladce omítnuta. V západním průčelí se dochoval krásný hrotitý profilovaný portál z doby založení kostela. Loď má barokní plochý strop z 18. století. Současný interiér kostela je převážně z 20. století. V roce 1924 byly ve zvonici umístěny tři zvony. Dva zrekvírovali Němci v průběhu 2. světové války. V rámci opravy kostela byly v 90. letech 20.… číst dále
Kdy byly Dražice založeny a jaký mají původ, se přesně neví. První písemná zmínka pochází z přelomu 12. a 13. století z bechyňských listů. V roce 1352 se o Dražicích zmiňuje děkanát z Bechyně a v téže době je o nich zmínka i v majetku rožmberského příběnického panství. Duchovní správa tu existovala již v polovině 14. století. Samostatnou duchovní správu získala obec roku 1786. Jednolodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem byl postaven v první polovině 14. století. V 16. století byl zaklenut presbytář a v 18. století zastropena loď. Exteriér je prostý, interiér dochován včetně konstrukcí a prvků, gotické klenby, hrotitý portál.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.