Soubor hrázděných i zděných maloměstských domů někdejšího horního města Mikulova (Niklasbergu) v údolí Bouřlivce v Krušných horách. Objekty z 18.–19. století si zachovaly původní měřítko, často i řadu detailů.
Hlavní obrázek místa
Hrázděný dům čp. 32 v jihozápadním koutě náměstí
© Ivan Grisa 07/2010
Mikulov leží na silnici II/382 Hrob - Moldava. Parkování je možné bez omezení na náměstí. Nejbližší železniční zastávka Mikulov v Krušných horách na trati Most - Moldava v Krušných horách se nachází ve vzdálenosti asi 600 m nad náměstím, převýšení přesahuje 100 m. Přímo na náměstí zastavují nečetné spoje autobusových linek z Teplic. Mikulov je regionálně proslulé středisko zimních sportů, spojené se svahem Bouřňáku, který se vypíná západně nad ním.
Ivan Grisa, 28.7. 2010
historie

Maloměstské domy v Mikulově

Dnešní Mikulov vznikl ve 14. století jako osada horníků, kteří přišli ze sousedního Saska dobývat stříbro. Až do roku 1595 nesl proto jméno Neuschellenberg (Nový Schellenberg) na paměť jejich původního bydliště. Majitelé panství Bílina, kam osada náležela, zde roku 1554 vysadili horní městečko, povýšené roku 1597 Rudolfem II. na město a nadané různými právy. Dolování utrpělo těžkou ránu za třicetileté války, na jejímž počátku odešla většina horníků z náboženských důvodů do staré vlasti. Ani po skončení války těžba ani zdaleka nedosáhla původní úrovně, definitivně byla zastavenakoncem 19. století. Současná zástavba pochází většinou z 18. a 19. století. Jedná se zčásti o hrázděné objekty, doplněné zděnými domy, které původně měly klasicistní fasády. Řada objektů byla po roce 1945 "zmodernisována" nebo zdemolována, přesto Mikulov dodnes náleží k nejlépe dochovaným krušnohorským horním městům. Dochoval se především typický šachovnicový půdorys, uplatněný bez…  číst dále

Ivan Grisa, dle K. Kuča: Města a městečka..., III. díl, Libri 1998, 28.7. 2010

Komentáře

Ústecký kraj,  Teplice  (TP), Mikulov

Místa v okolí

 kostel sv. Mikuláše
 železniční most
 kostel Vzkříšení
 luterský kostel
 kostel sv. Barbory
 Košťany
 kaple sv. Huberta
 Barbora
 kaple sv. Anny
 Rýzmburk
 Vlčí hora
 kaple Patronů Čech
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Valentina
 Salesiova výšina
 radnice
 nádražní budova
 štola Starý Martin
 Loučná
 Teplice
 hotel Prince de Ligne
 dům Zlatý kříž
 divadlo
 evangelický kostel
 Seumeho kaple
 synagoga
 Škvárovník
 Duchcov
 boží muka
 kaple sv. Barbory
 Krupka
 kaple sv. Wolfganga
 Krupka – MPZ
 Letná
 kostel sv. Alžběty
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Ducha
 židovský hřbitov
 Hadí lázně
 Zabrušany
 kostel sv. Anny
 vodní nádrž Fláje
 Duchcovský viadukt
 kostel sv. Prokopa
 Kolektivní dům
 Starý dvůr
 vrchnostenský dvůr
 kamenný most
 Doubravská Hora
 Tuchlov
 důl Pavel I.
 smírčí kříž
 Střelnice
 Křemýž
 Lichtenwald
 hřbitovní kaple
 Kyšperk
 Einmannbunker
 kostel sv. Mikuláše
 socha Herkula
 Sirné lázně
 stará radnice
 nová radnice
 Litvínov
 evangelický kostel
 Pilařský rybník
 Lauenstein
 Rieckenova vila
 důl Pluto II.
 Bílý sloup
 kostel sv. Apolináře
 Lbín
 Georgensdorf
 Chlumecká kaple
 Juchtová kaple
 vodojem
 Světec
 hromadný hrob
 Francouzský pomník
 Ruský pomník
 sloup s Pietou
 Černý rybník
 údolní nádrž Janov
 Hradiště
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Václava
 Velvěty
 kaple
 synagoga
 milník
 Janov
 kostel sv. Martina
 Jeřabina
 kaple
 Paradies
 kostel sv. Vavřince
 Špičák
 socha sv. Jiří
 socha sv. Vavřince
 kostel sv. Kateřiny
Základní informace místa
ID místa: 4937
Typ místa: ostatní
Podkategorie: palác, dům
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 8.10.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Příběh hofmistra pražského, arcibiskupa Jana z Jenštejna

Historie

Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku

Miranovy duby připomínají tragédii z doby selského povstání

Historie

Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Naposledy navštívené

reklama