
Dnešní Mikulov vznikl ve 14. století jako osada horníků, kteří přišli ze sousedního Saska dobývat stříbro. Až do roku 1595 nesl proto jméno Neuschellenberg (Nový Schellenberg) na paměť jejich původního bydliště. Majitelé panství Bílina, kam osada náležela, zde roku 1554 vysadili horní městečko, povýšené roku 1597 Rudolfem II. na město a nadané různými právy. Dolování utrpělo těžkou ránu za třicetileté války, na jejímž počátku odešla většina horníků z náboženských důvodů do staré vlasti. Ani po skončení války těžba ani zdaleka nedosáhla původní úrovně, definitivně byla zastavenakoncem 19. století. Současná zástavba pochází většinou z 18. a 19. století. Jedná se zčásti o hrázděné objekty, doplněné zděnými domy, které původně měly klasicistní fasády. Řada objektů byla po roce 1945 "zmodernisována" nebo zdemolována, přesto Mikulov dodnes náleží k nejlépe dochovaným krušnohorským horním městům. Dochoval se především typický šachovnicový půdorys, uplatněný bez… číst dále
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let