Dva původně středověké domy č. 57 a 58, propojené při přestavbě pro muzejní účely. Domy prošly renesanční přestavbou, upravovány byly v baroku i v době klasicistní. Zachovaly se renesanční klenby, nástěnné a nástropní malby z 17. stol., arkádové ochozy a vysoká síň. Na nádvoří je malé lapidárium.
Hlavní obrázek místa
detail klenby
© Milan Caha 09/2010

Vstupné

Výstavy 20 Kč / 10 Kč Expozice a výstavy 40 Kč / 20 Kč Přednášky 20 Kč / 10 Kč Děti do 6 let zdarma. Komentované prohlídky výstav pro skupiny lze objednat na tel. +042 567 573 885. Vstupné 40 Kč / 20 Kč
16.7. 2011
historie

Muzeum Vysočiny v Jihlavě dnes sídlí ve třech objektech na Masarykově náměstí – vedení sídlí v domě č. 55, sbírky jsou pak umístěny ve dvou sousedících, původně středověkých, domech č. 57 a 58 propojených při přestavbě pro muzejní účely v 50. letech 20. století (dnes společné čp. 1318). Všechny domy prošly zásadní renesanční přestavbou, upravovány byly v baroku i v době klasicistní. V domě č. 57 se zachovala renesanční klenba v přízemí, nástěnné malby z poloviny 17. století, síň soukenického cechu s táflováním a záklopovým stropem. Dům č. 58 si zachovala část vstupního portálu z druhé poloviny 16. století, arkádové ochozy a monumentální vysoká síň, zaklenutá lunetami zdobenými nástropními malbami. V prostorách obou domů najdeme řadu drobnějších portálků a dalších zajímavých stavebních prvků. Na nádvoří muzea je malé lapidárium.

© Milan Caha (zdroj: Samek Bohumil, Umělecké památky Moravy a Slezska (J-N), Academia Praha 1999), 16.7. 2011

Vysočina,  Jihlava  (JI), Jihlava

Místa v okolí

 dům čp. 55
 Neptunova kašna
 morový sloup
 Bavorův dům
 historické podzemí
 kašna Amfitrité
 radnice
 synagoga
 kaple Olivetské hory
 děkanství
 pivovar
 ZOO Jihlava
 Legiodům
 boží muka
 železniční most
 boží muka
 židovský hřbitov
 Zámeček
 hraniční kámen
 Staré Hory
 Helenín
 Henčov
 hraniční kámen
 kaple svaté Rodiny
 kaple sv. Václava
 rozhledna Rudný
 Plandry
 boží muka
 Rantířov
 synagoga
 židovský hřbitov
 Puklice
 Jeclov
 kostel sv. Vavřince
 boží muka
 boží muka
 židovský hřbitov
 kostel sv. Barbory
 boží muka
 Příseka
 Kostelec
 kostel sv. Kunhuty
 Kostelec u Jihlavy
 Luka nad Jihlavou
 Rytířsko
 křížový kámen
 boží muka
 Mirošov
 kostel sv. Josefa
 kaple sv. Jakuba
 Jamné
 kamenné mosty
 židovský hřbitov
 boží muka
 Štoky
 sloup se sochou Madony
 Dolní most
 Brtnice
 Tržní panák
 Větrný Jeníkov
 židovské ghetto
 sýpka a panský dvůr
 Valdštejnský dům
 kamenný most
 fara
 radnice
 Hoffmannův dům
 Přímělkov
 Rokštejn
 výklenková kaple
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 návesní kaple
 kostel sv. Václava
 karner sv. Trojice
 Přímělkov
 fara
 smírčí kámen
 boží muka
 Stonařov
 kovárna
 boží muka
 boží muka
 Třešť
 kostel sv. Martina
 Panský pivovar
 Polná
 studánka Panny Marie
 kostel sv. Václava
 boží muka
 Dolní brána
 Měšťanský pivovar
 Klešter
 fara
 pamětní kámen
 dům J. A. Schumpetera
 dům U Rytířů
 děkanství
 Hastrmanka
 Židovské město
 synagoga
 synagoga
 židovský hřbitov
 zvonička
 kostel sv. Barbory
 kaple
 Kamenice
 boží muka
 Skřivánek
 Úsobí
 kaple sv. Václava
 Aleje
 rychta (dům čp. 73)
 Most sv. Lutriána
 židovský hřbitov
 Švédské šance
 Kněžice
 boží muka
 Bransouze
 Chaloupky
 boží muka
 boží muka
 pamětní kámen
 kostel sv. Barbory
 boží muka
 synagoga
 Batelov
 Batelov
 kašna
 smírčí kámen
 fara
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 židovský hřbitov
 Střeliště
 boží muka
 boží muka
 Herálec
 boží muka
 zámecká sýpka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
Kontaktní informace
Muzeum Vysočiny Jihlava, p.o
Masarykovo náměstí 55
586 01 Jihlava
Tel: 567 573 880
http://muzeum.ji.cz
muzeum@muzeum.ji.cz
Základní informace místa
ID místa: 9496
Typ místa: ostatní
Podkategorie: palác, dům
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 16.7.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama