kostel sv. Jakuba Staršího

či počátku 15. století měl zřejmě samostatně stojící dřevěnou zvonici, která byla roku 1779, rok po povýšení místní lokálie na farnost, nahrazena zděnou. Při budování nového kostela v letech 1827–1832 byla tato zvonice zahrnutá do novostavby jako dominanta západního průčelí, čímž došlo k nepříliš obvyklému druhotnému spojení dvou původně samostatných prvků. Kostel byl vysvěcen již 17. října 1830, jeho stavbu provedl Jan May z Dražkovic snad podle projektu architekta Kašpara Viletěla. V roce 1898 byla věž zvýšena o novorenesančně upravené patro, v letech 1972–1987 proběhla generální oprava kostela a v letech 1992–1993 byly do věže pořízeny dva nové zvony. Kostel je jednolodní stavba obdélného půdorysu s hranolovou věží zcela zapuštěnou do západního průčelí a užším, mírně odsazeným, pravoúhle zakončeným presbyteriem, k jehož severní straně přiléhá sakristie. K jižní straně lodi přisedá drobná předsíň. Sedlová střecha lodi i valbová střecha závěru jsou kryté eternitem, střechy sakristie, jižní předsíně a v okolí věže jsou oplechované. Plechová je i krytina střechy věže tvořené stlačenou osmibokou bání, z níž vyrůstá lucerna završená makovicí. Fasády lodi i kněžiště jsou hladké a nezdobené, členěné pouze obloukem zaklenutými okny, v úrovni kruchty kruhovými. V ose umístěný hlavní portál má kamenné ostění s uchy v horních rozích, trojúhelný štít průčelí je prolomen hodinovým patrem věže. V jižní zdi lodi, vlevo od předsíně, jsou zazděné tři pískovcové náhrobní kameny z doby kolem roku 1800. Interiér lodi je zaklenut třemi poli plackové klenby, v západní části lodi je zděná kruchta nesená dvojicí sloupů. Podkruchtí i presbytář mají také klenbu plackovou. Současné vnitřní zařízení pochází z konce 70. let 20. století a vzniklo v průběhu dlouhé generální opravy exteriéru i interiéru kostela. Novobarokní hlavní oltář z roku 1948 pochází od firmy Kafka z Červeného Kostelce, jejímž dílem je i boční mariánský oltář v podobě novobarokního mariánského sloupu z roku 1950. V podkruchtí je zmiňován silně poškozený obraz od Jakuba Zimmermanna z původního hlavního oltáře. Zvon z roku 1585 přečkal rekvizice druhé světové války a v roce 1992 byl doplněn zvonem sv. Anežky, o rok později ještě zvonem sv. Václava. Z původních varhan z doby kolem roku 1830 se dochovala pouze skříň, stávající pneumatické varhany se dvěma manuály a patnácti rejstříky jsou z roku 1930 od kutnohorského varhanáře Josefa Melzera (1871-1958). Kostel sv. Jakuba Staršího je kostelem farním v římskokatolické farnosti Bystřec a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Není zapsán v seznamu kulturních památek ČR..