© Luděk Vláčil, 05/2012
Hrad Cimburk stojí na zalesněném kopci (444 m n. m.) asi 1 km severně od obce Městečko Trnávka v okrese Svitavy. Patří mezi starší moravské hrady a tvoří výraznou dominantu krajiny na pomezí Čech a Moravy.
Založen byl ve 2. polovině 13. století pány z Lipnice, kteří se později nazývali z Cimburka. Postaven byl na skalnatém ostrohu nad údolím řeky Třebůvky, v době, kdy oblast představovala důležité pohraniční území. Dispozice hradu využívá přirozené terénní obrany – úzký hřeben je obehnán mohutnými hradbami a příkopem. Vstupní brána vedla přes padací most, jádro tvořil palác s obytnými místnostmi a věžovitým jádrem.
Ve středověku byl Cimburk významným regionálním sídlem. V 15. století sloužil jako pevnost během husitských válek. Později byl přestavován a doplňován o hospodářské části. Po třicetileté válce (1645) ztratil význam, byl opuštěn a postupně zpustl.
Dnes je Cimburk zříceninou, která zůstává čitelná svým půdorysem i zbytky obvodových zdí a palácových oken. Je volně přístupná po lesní cestě z Městečka Trnávky, označené směrovkami. Výstup trvá přibližně 20 minut. Z vrcholu je výhled na Trnávku, Hřebečský hřbet a okolní údolí.
Na místě jsou informační tabule o historii a archeologických výzkumech. Lokalita je součástí naučné stezky Městečko Trnávka – Cimburk, kterou spravuje obec. V okolí se nachází i další kulturní památky – barokní zámek v Trnávce, kostel sv. Jiljí a přírodní rezervace Rohová.
Kamenný hrad Cimburk nechal zbudovat Ctibor z Lipnice, z rodu Cimburků kolem roku 1300. Jméno hrad získal podle erbu pánů z Lipnice, na kterém bylo cimbuří, proto Cimburk. Po zbudování nového Cimburka u Koryčan byl pak nazýván Starý Cimburk u Trnávky. ...V období konce vlády Přemyslovců a nástupem Lucemburků na český trůn získává hrad roku 1308 nové majitele, Bernarda a Ctibora z Lipnice. Následně byl hrad krátce v držení pánů z Lipé. Roku 1406 postupuje markrabě Jošt, synovec císaře Karla IV., Cimburk i s Městečkem Trnávkou Markétě z Šumvaldu, manželce Dobše z Popovic. V době husitských válek se hrad stává opěrným bodem husitů, roku 1446 přechází Cimburk do vlastnictví pánů z Boskovic, za jejichž vlády dochází k velkému rozkvětu Boskovic, Moravské Třebové, ale i Cimburku. Oldřich z Boskovic provedl na hradě četné stavební úpravy a pod hradem založil rybník. V dalších dobách hrad i s Městečkem Trnávkou a přilehlými vesnicemi často střídá své majitele. Až Magdalena Věžníková z Říčan postupuje vlastnictví hradu roku 1629 knížeti Karlu u Lichtenštejna. Po vydání Obnoveného zřízení zemského získává majetek Karel z Lichtenštejna po Vladislavu Velenovi ze Žerotína, který stál v
odboji českých stavů proti císaři. Roku 1645 se Švédové zmocňují Moravy a na Cimburku je umístěna císařská posádka, jež okolí hradu spíše plundrovala, a po jejím odchodu hrad pustnul. V roce 1776 byl hrad již úplně opuštěn a o deset let později zasažen bleskem vyhořel. V období po první světové válce uvažoval řád německých rytířů znovu postavit již zpustlý hrad. Při prováděném archeologickém výzkumu byl nalezen opravdový poklad 2500 stříbrných mincí ze 13. století, které jsou nyní uloženy v Národním muzeu..
Založení hradu pány z Lipnice (později z Cimburka), obranný hrad nad údolím Třebůvky
První písemná zmínka o hradu, doložené sídlo rodu z Cimburka
Přechod majetku na moravského markraběte Jana Jindřicha, panství Trnávka připojeno k moravskému markrabství
Úpravy hradu a fortifikace během husitských válek, strategický bod mezi Čechami a Moravou
Přestavby v renesančním duchu, rozšíření palácové části, zlepšení obytného komfortu
Postupné chátrání, ztráta funkce, přesun sídla do Trnávky
Třicetiletá válka, obsazení císařským vojskem, po válce hrad opuštěn
Hrad uváděn jako pustý, zřícenina bez údržby
Požár po úderu blesku, konečný zánik obyvatelnosti
Archeologické zájmy, turistické využití, dochováno torzo zdí, brány a paláce
Kulturní památka, volně přístupná zřícenina, spravuje obec Městečko Trnávka
|
Přihlášení |
