Ústí

Hradištěk, Teplice
Rozlehlé hradisko doby středohradištní (do 10.–11.stol.) nad levým břehem Bečvy v k.ú. Ústí. Na jv. straně zachován systém čtyř příkopů a valů. Na lokalitě nalezeny i středověké šipky. Hypotéza ztotožňuje lokalitu i se středověkým hradem Teplice.
Hlavní obrázek místa
Pohled na čelní val a místo vstupní brány z prostoru hradiště
© Jan P. Štěpánek 03/2007
Graficke pismenko Středohradištní sídliště v poloze Hradištěk nad levým břehem řeky Bečvy v katastru obce Ústí. Hradiště samé se nachází na výrazném zalesněném ostrohu nad křižovatkou silnic z Teplic do Ústí a do Opatovic. Samotná plocha areálu je poměrně plochá, bez výraznějších terénních reliktů. Od přístupové jihovýchodní strany, kde terén mírně stoupá, je hradiště vyděleno čtveřicí příkopů a valů, jež měly z této strany obyvatele sídliště ochránit.
V prostoru lokality, která je z velké části obehnána dřevěným plůtkem, právě probíhá kácení stromů a výsadba nových stromků.
Jan P. Štěpánek, 16.10. 2007

    historie

    Historie a archeologický výzkum lokality
    Lokalita v poloze Hradištěk v k.ú. Ústí je známá již od roku 1891, kdy jí do literatury uvedl František Přikryl. Ten však lokalitu považoval za pravěké hradisko. Tuto teorii převzal i I. L. Červinka. Podrobně hradiště v Ústí popsal až v roce 1948 vrchní městský technický rada v.v. Ing. Josef Kšír. Zjišťovací průzkum byl na této lokalitě proveden v roce 1988 M. Šmídem z ÚAPP Brno. Celkem byly na lokalitě provedeny 4 sondy. Zjištěna byla slabá

    Jan P. Štěpánek s využitím Jaroslav Peška-Miroslav Plaček: Dědictví věků - nemovité archeologické památky Přerovska. Olomouc 2002., 6.9. 2007
    Bylo hradiště u Ústí totožné s tajemným hradem Teplice?
    Nedaleko známého hradu Svrčova při lázních Teplice nad Bečvou zmiňuje stará Záhorská kronika i jakýsi hrad Teplice. Kde však stával? A existoval vůbec? Na tuto tyto otázky se snažil odpovědět badatel p. Jiří Tichánek. Hlavní indicií na existenci hradu Teplice byly tři náhrobní kameny rodu Svrčovských v bývalém farním kostele v Hranicích. Na jednom z nich byl nápis: "statečný rytíř Michal, Pán na Švrčově a Teplicích, atd.". Tyto kameny byly

    Jan P. Štěpánek s využitím Archeologie Moravy a Slezska 2001: Jiří Tichánek, Bylo slovanské hradisko u Ústí totožné s hradem Teplice ?, s. 138, 23.10. 2007

    popis

    Podrobně hradiště v Ústí popsal až v roce 1948 vrchní městský technický rada v.v. Ing. Josef Kšír. Ten ve své práci uvádí, že je hradisko od jv. chráněno umělým valem, a to ve čtyřech řadách za sebou v celkové šířce asi 45 m a na délku asi 150 m. Celkové převýšení valů se dle něj jeví jako 7 – 10 metrové. Největší výšky dosahují prostřední valy (převýšení 5 – 7 m), krajní (první a čtvrtý) jsou asi jen kolem 2 m vysoké. Na jižní straně přecházejí

    Jan P. Štěpánek s využitím Jaroslav Peška-Miroslav Plaček: Dědictví věků - nemovité archeologické památky Přerovska. Olomouc 2002., 16.10. 2007

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Turistické mapy KČT 1:50 000

    Edice KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ, zpracoval vojenský kartografický ústav Harmanec

    Cykloturistické mapy, Kartografie

    Mapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm
    hradiště
    terénní náznaky
    volně přístupno
    Česká republika
    Olomoucký kraj
     Přerov  (PR)
    Ústí
    Načítám seznam míst