Huzová

Roku 1326 bylo léno v držení bratří Voka, Markvarta a Pavla z rodu Hrutoviců, jejichž předek založil koncem 13. století hrádek. Hrádek však nebyl využíván dlouho a bratři Vok a Pavel postavili hrad Sovinec – tato část rodu se začala nazývat pány ze Sovince..

J. Novák), provedený zde koncem 60. let 20. století. První zprávu o Húzové přináší listina olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (1126–1150) z r. 1131, v níž se uvádí jako majetek olomouckého kostela. Ve 13. a 14. století byla dávána lénem biskupským manům, jimiž byli počátkem 14. století Markvart, Vok a Pavel, příbuzní olomouckého kanovníka Štěpána z Loučky. Vok se dokonce po Húzové i psal a je nejvýš pravděpodobné, že to byli právě biskupští manové, kteří si zde někdy ve 13. století postavili vlastní sídlo – hrad. Protože si bratři Vok a Pavel postavili někdy před r. 1333 na nedalekém území, které dostali od zeměpána, nový hrad – Sovinec, ztratil hrad Mutkov svou základní funkci manského sídla a pravděpodobně ještě ve 14. století zanikl. Hrad ležel na počátku horského hřbetu, který jazykovitě vybíhá do údolí potoka Sitky. Jak ukazuje poloha a zbytky hradního příkopu, který na jihu a severu odděloval hrad od okolního terénu, šlo o hrad malý. Vlastní stavba se rozkládala na oválné plošině 16 x 10 m a celková výměra reálu hradu činila na délku 42 m a na šířku v severní části 20 m, přičemž směrem k jihu se stále zužovala. Archeologický výzkum zde odryl též nepatrné zbytky hradního valu.