
Nejrozsáhlejším hradním komplexem v okrese Bruntál je hrad Sovinec na skalnatém výběžku v horském údolí Nízkého Jeseníku. Hrad založili těsně před rokem 1332 příslušnící rodu, který se od roku 1348 nazýval po hradu „páni ze Sovince". Za husitských válek se Sovinec stal významnou husitskou pevností. Za Pňovských ze Sovince, kteří hrad s panstvím získali roku 1492, byl hrad rozšiřován a upravován. Páni z Boskovic, kteří hrad koupili v roce 1543, přestavovali hrad v renesanční sídlo. Rozsáhlá stavební činnost na hradě pokračovala i za Vavřince Edera ze Štiavnice, vlastnícího hrad od roku 1578, a jeho zetě, posledního českého majitele hradu, Jana staršího Kobylky z Kobylího (od roku 1592). Z této doby pocházejí i některé fortifikační prvky hradu – polygonální bašta Remter, opevnění zvané Kočičí hlava, barbakán s dnešní první branou. Po bělohorské porážce získal roku 1623 hrad Řád německých rytířů. Obsazení hradu Dány roku… číst dále
Hrad Sovinec stojí na širokém skalnatém ostrohu nad městečkem Sovincem, jehož osudy byly vždy úzce spojeny se zdejším panským sídlem. V této oblasti se v druhé polovině 13. století, v období vrcholné kolonizace, střetávaly zájmy olomouckých biskupů, kteří z nedalekého lenního statku Húzové kolonizovali předhůří Jeseníků, se zájmy zeměpanskými. Někdy těsně před r. 1333, kdy se uvádí poprvé, si zde bratři Vok a Pavel ze Sovince postavili hrad. Je otázkou, zda hrad neměl předchůdce v nedalekém slovanském hradisku, jehož existenci snad připomínal pomístní název Radisko (hradisko), objevující se v lesních elaborátech sovineckého panství k r. 1822 a dnes již dávno zapomenutý. Předběžný zjišťovací archeologický výzkum, provedený tu v l. 1969–1970 (inž. Novák), na stopy po hradisku v blízkosti Sovince nenarazil. Spíš je však možno považovat za předchůdce sovineckého sídla hrad Mutkov u Húzové, který drželi Vok a Pavel ze Sovince… číst dále
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let