Nepatrné zříceniny hradu, poprvé zmiňovaného r. 1406. Hrad vystavěn patrně spolu s městečkem ve 14. stol. (centrum těžby žel. rudy). Od r. 1373 město v držení pánů z Kravař. Zánik hradu nejpozději v husitském období.
Hlavní obrázek místa
Asi nejzachovalejší část bývalého hradu
© Ivo Rozehnal 09/2017
Zbytky hradu leží na výrazné vyvýšenině na západní straně Moravského Berouna, na tzv.Křížovém vrchu. Na přelomu 19.a 20.století se kopec stal součástí parku, který zde vznikl a z té doby zůstaly dosud patrné základy vyhlídkového glorietu a kamenné lavičky. Součástí městského parku je místo i dnes a jak upozorňuje cedule s parkovním řádem u cesty, přestože park není oplocen, je doba vstupu do parku od 1.4. - 30.9. od 5 - 22hod a od 1.10. - 31.3. od 7 - 18hod. Samotný kopec lemuje po východní straně křížová cesta, na jižní straně pod jádrem stojí vysílací stanice. Samotné jádro je dnes srovnané a nachází se na něm zděné stavení. Terasa pod ním je na západní straně zpevněna zdivem dosud neurčeného stáří a je tedy možné, že souvisela se středověkou činností. Staršího původu jsou zcela jistě dvě rovnoběžné rozpadající se zídky na východní straně pod jádrem, patrně pozůstatky parkánu. Několik zbytků zdiva je pak roztroušeno po celém areálu a jejich bližší určení není jisté. Jediným pozůstatkem po obytné zástavbě hradu je část do skály zasekané místnosti na severním konci jádra. V jižním výběžku pod hradem se potom nacházejí zbytky glorietu, upraveného jako vyhlídka. Další dvě novodobé budovy stojí na západní terase pod jádrem. Přes veškeré úpravy a historické znehodnocení výrazný reliéf hrad stále připomíná.
Roman Řezáč, 26.1. 2005
historie

Městečko vzniklo v roce 1336, jako centrum kolonizace a těžby železné rudy. Je možné, že nedlouho po té vznikl i hrad, přesto že ten se poprvé zmiňuje v roce 1406. Od roku 1373 bylo město v majetku pánů z Kravař. Zánik hradu se předpokládá nejpozději v husitském období.

Roman Řezáč, 26.1. 2005

Půdorys místa

Terénní nákres situace pozůstatků hradu v Moravském Berouně, Nákres je chybný ve skutečnosti, že na vrcholu (v místě 1) je umístěna kaple Na Křížovém vrchu, kterou autor plánku zakreslil do místa pod č. 5, kde je umístěn skutečný telekomunikační stožár se zařízením, jež autor umístil chybně na vrchol. Pod ěíslem 2 se skrývají novodobé stavení výletní restaurace, pod číslem 3 starý vodojem, pod číslem 4 místo stavení dílem zasekané do skály a pod číslem 6 pobořený vyhlídkový gloriet.
© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri 2007
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL), Moravský Beroun

Místa v okolí

 kostel sv. Jiří
 kaple
 kostel sv. Anny
 Nové Valteřice
 kaple sv. Alfonse
 Bělá
 Malý Rabštýn
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Jiljí
 kaple sv. Kateřiny
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Jeronýma
 dvoupatrový most
 Lafayettův dům
 Huzová
 kašna
 sousoší Kalvárie
 větrný mlýn
 kostel sv. Jiljí
 kamenný most
 Stará Voda
 Zelená budka
 Tepenec
 kostel sv. Mikuláše
 Polzerova kaple
 Šternberk
 kostel sv. Markéty
 Velký Roudný
 mariánský sloup
 kostel sv. Martina
 Halaška
 Vildštejn
 Expozice času
 kaple sv. Antonína
 sloup Ecce homo
 Pradědova galerie
 kostel sv. Michala
 kostel sv. Josefa
 fara
 radnice
 vodní mlýn
 kamenný most
 Hutov
 kaple sv. Anny
 Šternek
 Hluboký
 kostel Všech svatých
 domovní portál
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Augustina
 Slezská Harta
 Sovinec
 Medlice
 Velká Střelná
 Velká Střelná
 kostel sv. Vavřince
 Mladějovická lípa
 kaple sv. Floriána
 Kerhartice
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Michala
 kostel Panny Marie
 kostel sv. Floriána
 Strálek
 kostel sv. Michala
 městské hradby
 mincovna
 radnice
 Rýmařov
 kostel sv. Michala
 Staré Heřminovy
Základní informace místa
ID místa: 2823
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 26.1.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama