Nepatrné zříceniny hradu, poprvé zmiňovaného r. 1406. Hrad vystavěn patrně spolu s městečkem ve 14. stol. (centrum těžby žel. rudy). Od r. 1373 město v držení pánů z Kravař. Zánik hradu nejpozději v husitském období.
Hlavní obrázek místa
Novodobé kamenné terasy
© Dušan Dohňanský 08/2020
Zbytky hradu leží na výrazné vyvýšenině na západní straně Moravského Berouna, na tzv.Křížovém vrchu. Na přelomu 19.a 20.století se kopec stal součástí parku, který zde vznikl a z té doby zůstaly dosud patrné základy vyhlídkového glorietu a kamenné lavičky. Součástí městského parku je místo i dnes a jak upozorňuje cedule s parkovním řádem u cesty, přestože park není oplocen, je doba vstupu do parku od 1.4. - 30.9. od 5 - 22hod a od 1.10. - 31.3. od 7 - 18hod. Samotný kopec lemuje po východní straně křížová cesta, na jižní straně pod jádrem stojí vysílací stanice. Samotné jádro je dnes srovnané a nachází se na něm zděné stavení. Terasa pod ním je na západní straně zpevněna zdivem dosud neurčeného stáří a je tedy možné, že souvisela se středověkou činností. Staršího původu jsou zcela jistě dvě rovnoběžné rozpadající se zídky na východní straně pod jádrem, patrně pozůstatky parkánu. Několik zbytků zdiva je pak roztroušeno po celém areálu a jejich bližší určení není jisté. Jediným pozůstatkem po obytné zástavbě hradu je část do skály zasekané místnosti na severním konci jádra. V jižním výběžku pod hradem se potom nacházejí zbytky glorietu, upraveného jako vyhlídka. Další dvě novodobé budovy stojí na západní terase pod jádrem. Přes veškeré úpravy a historické znehodnocení výrazný reliéf hrad stále připomíná.
Roman Řezáč, 26.1. 2005
historie

Městečko vzniklo v roce 1336, jako centrum kolonizace a těžby železné rudy. Je možné, že nedlouho po té vznikl i hrad, přesto že ten se poprvé zmiňuje v roce 1406. Od roku 1373 bylo město v majetku pánů z Kravař. Zánik hradu se předpokládá nejpozději v husitském období.

Roman Řezáč, 26.1. 2005

Půdorys místa

Terénní nákres situace pozůstatků hradu v Moravském Berouně, Nákres je chybný ve skutečnosti, že na vrcholu (v místě 1) je umístěna kaple Na Křížovém vrchu, kterou autor plánku zakreslil do místa pod č. 5, kde je umístěn skutečný telekomunikační stožár se zařízením, jež autor umístil chybně na vrchol. Pod ěíslem 2 se skrývají novodobé stavení výletní restaurace, pod číslem 3 starý vodojem, pod číslem 4 místo stavení dílem zasekané do skály a pod číslem 6 pobořený vyhlídkový gloriet.
© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri 2007
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL), Moravský Beroun

Místa v okolí

 kostel sv. Jiří
 kaple
 kostel sv. Anny
 Nové Valteřice
 kaple sv. Alfonse
 Bělá
 Malý Rabštýn
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Jiljí
 kaple sv. Kateřiny
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Jeronýma
 dvoupatrový most
 Lafayettův dům
 Huzová
 kašna
 sousoší Kalvárie
 větrný mlýn
 kostel sv. Jiljí
 kamenný most
 Stará Voda
 Zelená budka
 Tepenec
 kostel sv. Mikuláše
 Polzerova kaple
 Šternberk
 kostel sv. Markéty
 Velký Roudný
 mariánský sloup
 kostel sv. Martina
 Vildštejn
 Expozice času
 kaple sv. Antonína
 sloup Ecce homo
 Pradědova galerie
 kostel sv. Michala
 kostel sv. Josefa
 fara
 radnice
 vodní mlýn
 kamenný most
 Hutov
 kaple sv. Anny
 Šternek
 Hluboký
 kostel Všech svatých
 domovní portál
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Augustina
 Slezská Harta
 Sovinec
 Medlice
 Velká Střelná
 Velká Střelná
 kostel sv. Vavřince
 Mladějovická lípa
 kaple sv. Floriána
 Kerhartice
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Michala
 kostel Panny Marie
 kostel sv. Floriána
 Strálek
 kostel sv. Michala
 městské hradby
 mincovna
 radnice
 Rýmařov
 kostel sv. Michala
 Staré Heřminovy
Základní informace místa
ID místa: 2823
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 26.1.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Cestování

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

Jak na Nový rok, tak po celý rok ..... a začínal rok vždy 1. lednem?

Hrady a zámky

Ještě pár hodin a zase budeme o rok starší. Vánoční svátky utekly jako voda a nás čeká loučení. Už brzy se rozloučíme s rokem starým rokem a přivítáme nový. Tato doba je už tradičně spojena s veselím. Bylo tomu tak ale odjakživa?

Jaká je vlastně historie betlémů, které se v této době objevují na veřejných prostranstvích i u nás doma

Zajímavosti

Začalo to ve stísněném prostoru jeskyně, který se stal prvním betlémem a improvizovanou kaplí a kde také proběhla první slavnostní půlnoční mše, kterou odsloužil František z Assisi 24. prosince roku 1223.

Dva základní druhy středověkého záchodu na hradech a dalších stavbách v Česku, Irsku a Británii

Zajímavosti

V tomto článku do toho šlápneme a probereme tematiku středověkých záchodů v Česku, Irsku a Británii. Bude řeč o dvou základních typech středověkých záchodů na hradech a dalších středověkých stavbách, tzv. vnějších a vnitřních záchodech.

Výlet za triobity do starého lomu Požáry v Praze - Řeporyjích

Cestování

Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.

reklama