© Luděk Vláčil 03/2017
Zámek tvoří přibližně severo-jižně orientovaná obdélná dvoutraktová hlavní budova zakončena na obou stranách mohutnými obdélnými tubusy. Obě jejich východní poloviny tvoří schodišťové vestibuly, které navzájem spojuje chodba středního traktu. V ose zahradního průčelí připomíná stavebníka zámku kartuše s erbem velmistra řádu Franze Ludwiga z Beirheimu. K jižní části se pravoúhle připojuje krátké východní křídlo opatřené v severním průčelí navazující chodbou. Není vyloučeno, že poněkud neorganicky působící východní křídlo je pozůstatkem nějaké starší stavby. Klasicistní úpravy kolem roku 1830 se dotkly především fasád střední části delšího křídla. Původní barokní vzhled s kordonovou římsou nad přízemím, nárožními pilastry nadokenními frontony a parapetními římsami si zachovaly oba tubusy delšího křídla. Roku 1839 byla k severnímu tubusu přistavěna novobarokní kaple sv. Alžběty s čtvercovou lodí a půlválcovým závěrem. Po požáru… číst dále
Bývalá obec Horní Dlouhá Loučka patřila dlouhá staletí k panství hradu Sovinec. V pobělohorských konfiskacích získal sovinecké panství i s Horní Dlouhou Loučkou řád německých rytířů. Po sloučení obou vsí roku 1708 nechal velmistr řádu Franz Ludwig z Beirheimu v dřívější horní části postavit barokní podélně orientovaný zámek. Za napoleonských válek byl zámek upraven na lazaret se 600 lůžky. Kolem roku 1830 byl upravován klasicistně, roku 1839 přibyla novobarokní kaple. Koncem 19. století byl kolem zámku vytvořen krajinářský park o rozloze cca 2 hektary. Po roce 1918 byl zámek vybrán jako rezidence pro odstoupivšího olomouckého arcibiskupa Lva kardinála Skrbenského z Hřiště. Památkou na druhou světovou válku jsou malby al secco (hlinitými barvami na suchou omítku), které zde roku 1941 vytvořili francouzští zajatci věznění na hradě Sovinci. V 80. letech 20. století zámek sloužil jako sklad a to až do požáru roku 1986, který je příčinou… číst dále
|
Přihlášení |
