pohled od severovýchodu
© Pavel Zany Komárek 2.4. 2005
Zámek s hospodářským dvorem najdeme na východním okraji obce při silnici do Solopysk a Sedlčan
Zámek je původně barokní dnes novorenesanční jednopatrová stavba na obdélném půdorysu orientovaná přibližně ve směru sever-jih. Ve středu a na krajích je budova zvýrazněná mělkými rizality, vstup je umocněn excentricky umístěným portikem. Střed střechy zvýrazňuje hodinová věžička. ...Východně od zámecké budovy se rozkládají budovy hospodářského dvora, směrem k západu zbytky zámeckého parku..
První zmínka o Třebnici je z roku 1379, kdy patřila k rožmberskému panství Sedlčany. Později byla rozdělena na několik dílů patřících různým majitelům. Roku 1597 získal Třebnici rožmberský regent a majitel nedaleké tvrze v Křepenicích Jakub Krčín z Jelčan. ...Po něm je zdědila nejstarší z jeho dcer, Anna Kateřina provdaná za Maxmiliána Velemyského z Velemyšlevsi a na Miroticích. Po nich dědili Třebnici roku 1615 jejich tři synové Adam, Mikuláš a Oldřich. Prameny neuvádějí jakým způsobem přešly Třebnice z majetku Velemyšlevských, od roku 1646 je však v jejich držení uváděn Jan Černín z Chudenic. Od něj je roku 1659 koupil hejtman vltavského kraje Jan Jiří rytíř Radecký z Radče na Uhřicích. Radečtí drželi Třebnici více než sto let. Jan Jiří povýšený roku 1684 do panského stavu zemřel roku 1691. Jeho dva synové Kryštof Ferdinand a Petr Eusebius poté hospodařili několik let společně. Otcovské dědictví si rozdělil až roku 1698, když mladší z nich Petr Eusebius (* 1678) dosáhl plnoletosti. Uhřice s rodovým sídlem připadly staršímu Kryštofovi, Třebnice pak Petru Eusebiovi. Protože Petr na svém díle neměl důstojné sídlo, nechal si v Třebnici postavit barokní zámek. V literatuře je jako stavebník zámku sice uváděn jeho stejnojmenný vnuk Petr Eusebius II., ten s ním však mohl být snadno zaměněn, navíc jej jako stavebníka uvádí ne příliš spolehlivé kolektivní dílo „Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“, ve kterém je podobných faktických chyb více. Po Petru Eusebiovi (+ 1743) přešel majetek na jeho jediného syna (dva další zemřeli v dětském věku) Václava Leopolda Jana (1704-81). Z jeho dvou synů připadla Třebnice staršímu Petru Eusebiovi II., kterému se na třebnickém zámku roku 1766 narodil nejvýznamnější příslušník rodu pozdější slavný vojevůdce Jan Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče. Jakým způsobem a z jakých příčin se dostala Třebnice z majetku Radeckých opět prameny neuvádí, podle Ottova slovníku panství roku 1788 koupil Ignác Buchler, od jehož potomků Františka a Terezie přešlo dále na Gustava a Julia Kuhlmanny, kteří roku 1841 prodali Třebnici Vilému Pistoriovi. Od jeho potomků získala panství rodina Šemberova. Koncem 19. století nechali majitelé zámek upravit novorenesančně. Při revizi pozemkové reformy po roce 1945 bylo třebnické panství Šemberům zabaveno. Ve druhé polovině 20. století sloužil zámek potřebám lesnického učiliště. Po roce 1989 byl zámek s hospodářským dvorem navrácen rodině Šemberů.
|
Přihlášení |
