
O tvrzi v Lovčicích se prameny nezmiňují, pouze k roku 1513 je doložena existence dvora. Rozměrná obdélná budova tvrze bez datovatelných detailů je dnes rozdělena na čtyři díly využívané k bydlení. K jejímu opevnění zřejmě patřil úsek silné kamenné zdi na jihovýchodě.
Z malých rozměrů hrádku se domníváme, že to byl hrádek lovčí a že asi proto byla osada pod ním později nazvána Lovčicemi. Když hrádek úplně zanikl, vystavěli si páni Lovčičtí tvrz. Na počátku 15. století se vyskytuje na Lovčicích rod rytířů z Pohnání. První o němž se v dějinách Lovčic činí zmínka, byl Jan z Pohnání. Syn jeho Jiřík, když osiřel, byl dán do opatrovnictví strýci Bohuslavu z Nemyšle a na Mitrovicích, a když nabyl plnoletosti, vydal jemu propouštěcí list datovaný čtvrtkem před sv. Lucií L. P. 1462. Od té doby vystřídalo se za celé století více členů tohoto rodu. Teprve r.1540 vyskytuje se v Lovčicích nový pán Jan Lovčický z Pohnání, jímž se uzavírá řada rytířů Lovčických z Pohnání. K r. 1570 prodal totiž Lovčice Janu Skákalíkovi, dědiníku z Lovčic. Na troskách bývalé věže, která z hrádku zbyla, se pokusil někdejší držitel Bolechovic Mikuláš Wang vystavět zděnou rozhlednu, ale nešťastnou náhodou zedníci použili k lešení i vedle stojících vysokých smrků. Jedné noci vichr lešení a s ním i zdivo na všechny strany rozházel a rozhlednu zmařil..