Původně gotická tvrz, v roce 1675 zničena požárem. V 2. polovině 19. století romanticky přestavěna na zámek v novogotickém stylu.
Hlavní obrázek místa
pohled z nádvoří na obytnou vež
© zdeněk komínek, 05/2008
Ves Červený Hrádek (původně jen Hrádek) se poprvé připomíná v r. 1285, kdy se uvádějí Jan, Mírek, Jaksa a Chalata z Hrádku. R. 1400 držel Hrádek a část zboží Kosova Hora Heřman z Říčan, jenž se obyčejně psal z Hrádku. Připomíná se ještě r. 1430. Z jeho vnuků drželi Hrádek r. 1469 Heřman, Jan a Mikuláš. V r. 1508 se uvádí na Hrádku Bohuslav Břekovec z Ostromeče; za něho se již zdejší opevněné šlechtické sídlo jmenovalo - snad podle krytiny nebo barvy omítky - Červený Hrádek. V r. 1518 odkázal Bohuslav Hrádek Janovi a Petrovi Břekovcům z Ostromeče na Suchdole a oba se pak psali na Červeném Hrádku. Jakým stavebním vývojem zatím Hrádek prošel, nedá se dnes stanovit. Původní tvrzí byl patrně jenom věžovitý objekt, stojící nad svahem ostrohu v místech dnešní zadní mohutné věže pětiúhelníkového půdorysu. Tato věž pochází asi z druhé poloviny 15. století. Snad brzy k ní přibyla druhá věž, která chránila vstup do ohrazení na jižní straně; jeho portál je goticky zaklenut. Obě věže byly spojeny hradebními zdmi. Kdy bylo k přední věži nad branou přistavěno boční stavení (s průčelím v části staré ohradní zdi), nelze opět říci. V západní hradbě byla branka, umožňující sestup po stráni k vodě. V r. 1560 koupil Červený Hrádek Zikmund Valkoun z Adlaru (zemřel 1572), jehož vdova Magdalena z Říčan se podruhé provdala za Jana Prostiborského z Vrtby. Poní zdědil Červený Hrádek jejich syn Sezima z Vrtby (zemřel 1648), který jako přední exponent pobělohorského režimu získal několik konfiskovaných panství. Třicetiletou válku přečkal Červený Hrádek patrně bez velkých škod. Když se v r. 1657 dělili o Sezimovu pozůstalost jeho synové, připadl Červený Hrádek Janu Františkovi z Vrtby. U tvrze (v popisu je nazávána zámkem) se uvádí zdvíhací most, 6 velkých a malých pokojů, 6 komor, palác, kancelář,jídelna, 2 špižírny, kuchyně, pekárna, stáje…  číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Západní Čechy; JC, Hrady.cz, 5.12. 2003
Středočeský kraj,  Příbram  (PB), Sedlčany

Místa v okolí

 synagoga
 Kosova Hora
 židovský hřbitov
 stará radnice
 kostel sv. Martina
 nová radnice
 Štětkovice
 Doubravice
 Osečany
 Drahoušek
 Vojkov
 Příčovy
 Kňovice
 Hrádek u Lovčic
 špýchar
 Ústupenice
 Lovčice
 Nedrahovice
 Příčovy
 Suchdol
 boží muka
 Dobrohošť
 Bolechovice
 Poušť sv. Marka
 Vysoký Chlumec
 Třebnice
 Radíč
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Lukáše
 Nalžovice
 Kozí Hřbet
 Zvěřinec
 Křepenice
 Pořešice
 Lidkovice
 Vrchotovy Janovice
 kostel sv. Martina
 Červenka
 koncentrační tábor
 Hrazany
 Martinice
 Měšetice
 kostel sv. Mikuláše
 Ostromeč
 židovský hřbitov
 Horní Kolo
 Stajice
 Dolní Kolo
 Plešiště
 Prčice
 radnice
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Jeronýma
 morová kaplička
 Skrýšov u Sedlčan
 židovský hřbitov
 Křešice
 Obětní kámen
 Beztahov
 Nové Mitrovice
 Husova kazatelna
 Zrůbek
 Čelina
 Veselý vrch
 Tloskov
 židovský hřbitov
 synagoga
 Drtinova rozhledna
 Staré Mitrovice
 Hříměždice
 Jetřichovice
 Obděnice
 Chlístovské menhiry
 Jablonná
 Olbramovice
 židovský hřbitov
 Smilkov
 kostel Všech svatých
 Boží hrob
 vyhlídka nad Kamýkem
 sousoší Panny Marie
 Tloskovský mlýn
 Votice
 Kouty
 kaple Panny Marie
 Votice
 kostel sv. Václava
 Vrškámen
 kostel sv. Václava
 Petrovice
 židovský hřbitov
 kaple sv. Anny
 synagoga
 židovský hřbitov
 kaple sv. Jana a Pavla
 rozhledna Kuníček
 Zhoř
 Vrchotice
 Neštětická hora
 kostel sv. Prokopa
 Zahrádka
 Tvoršovice
 Kožlí
 vodní mlýn
 Sudovice
 boží muka
 kostel sv. Jakuba
 Miličín
 dům Salaš
 Mincovna
 radnice
 kašna
 měšťanský pivovar
 kostel sv. Mikuláše
 Brunclíkův mlýn
 stará koželužna
 morový sloup
 Starý Knín
 Čámského mlýn
 Krcáb
 židovský hřbitov
 Konopiště
Základní informace místa
ID místa: 1814
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 25.1.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama