
zbytky tvrze jsou v ohrazeném areálu soukromé firmy, při naší sobotní návštěvě byl přítomen pouze jeden zaměstnanec zřejmě ukrajinského původu, který na náš dotaz cosi zamumlal. Považovali jsme to za souhlas a prohlédli jsme si alespoň dvě místnosti gotického paláce. Jak by se na případný zájem o návštěvu tvářili kompetentnější zaměstnanci těžko říct.
Severní fronta budovy se obrací do areálu obecního úřadu, fotografovat ji však bylo nemožné, z této strany je zarovnána pytli s plastovým odpadem.
Roku 1530 prodal Ondřej Víta ze Rzavého tvrz v Nedrahovicích Janu st. Kalenicovi z Kalenic, od něhož ji zase roku 1550 koupil Petr Zálužský z Podhoří. Ten roku 1561 odkázal Nedrahovice své druhé manželce Marianě z Říčan. Mariana přinesla tvrz věnem svému druhému manželu Janu Černínovi z Chudenic. Patrně za něj byla tvrz přestavěna na renesanční zámek, který roku 159 při dělení Janových synů získal Diviš Černín, jeden z vůdců stavovského povstání popravených na Staroměstském náměstí 21. června 1621. Zkonfiskovaný statek získal císařský vojevůdce don Baltasar Marradas a roku 1623 Polyxena z Lobkovic, která jej připojila k panství Vysoký Chlumec. Když po její smrti roku 1636 přebíral dědictví její syn Václav František Eusebius, zanechal potomkům i popis nedrahovického zámku. Na konci třicetileté války byl zámek poškozen Švédy, další škody přinesl požár způsobený bleskem roku 1662. Zámek byl tehdy ještě opraven, po dalším požáru víc než o století později v září 1795 byl opuštěn a zdivo hrozící zřícením z větší části strženo. Zbývající zdivo bylo upraveno na hospodářský dvůr, který patřil Lobkovicům až do pozemkové reformy roku 1924. Dnes jsou zbytky panského sídla součástí areálu firmy Nedroplast.
Do střední místnosti vede obdélný portálek, do východní půlkruhem zakončený. Vstup do východní místnosti byl pohlcen pozdně gotickým křídlem o rozměrech cca 10x20 metrů, jehož přízemí bylo rozděleno na dvě čtvercové místnosti sklenuté v renesanci na střední sloupy. Toto křídlo bylo v renesanci rozšířeno o další trakt k západu a severu na obdélník o rozměrech cca 24,5x21,5 metru, v jehož přízemí ke zmíněným pozdně gotickým místnostem přibylo šest podlouhlých valeně klenutých komor. Zbytky sgrafit uváděné literaturou na průčelí byly překryty novodobou omítkou. Na severovýchodní roh nejstaršího paláce navazovala pravoúhle zalomená ohradní zeď s výrazným vstupním rizalitem, který zachycují plány v literatuře. S výjimkou vstupního rizalitu při ohradní zdi všechny uvedené konstrukce dosud existují, nad přízemní částí goticko-renesanční stavby bylo v neznámé době přistavěno první patro sloužící dnes potřebám firmy Nedroplast.