
Původně pozdně románský kostel byl barokně přestavěn v letech 1734-1754. Z původní stavby se dochovala věž na severní straně kostela, která ovšem prošla renesanční úpravou v roce 1597. Pod čtyřiadvacetihodinovým ciferníkem hodin na jižní straně jsou starší sluneční hodiny, snad předrenesanční. Věž dále zdobí renesanční bosáže a několik fragmentů renesančních sgrafit. V nikách na jižní zdi kostela jsou sochy svatých Cyrila a Metoděje. Kostel je jednolodní, orientovaný, s krátkou příčnou lodí a polygonálním závěrem kněžiště. V kostelní dlažbě jsou tři náhrobní kameny úředníků z panství Sádek. Původní vchod kostela býval na severní straně, dnes je zazděn. Na hlavním oltáři je obraz sv. Jakuba staršího z 18. století od neznámého mistra. V interiéru jsou dva barokní dřevěné relikviáře s ostatky dnes málo známých svatých, například sv. Valentýna. Na postranních oltářích zasvěcených Božskému Srdci a Panně Marii Lurdské… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.