Stránecká Zhoř

byla přebudována v pozdně gotickém slohu (dodnes se dochovala pozdně gotická obdélná okna s kamenným ostěním). V r. 1557 tvrz se vsí získal Jan starší Stránecký ze Stránce, podle něhož se ves začala psát Stránecká Zhoř. Ten také asi v r. 1562 zahájil přestavbu tvrze v renesanční zámek, který se dochoval v celkem nezměněné podobě dodnes. Jde o patrovou čtyřkřídlou budovu se čtvercovou dispozicí okolo nádvoří, z jejíchž nároží vystupují čtyři válcové věže. Na jeho stavbu snad dohlížel italský stavitel působící ve Velkém Meziříčí. Zámek ve Stránecké Zhoři je jednou z mála staveb v naší republice, která je inspirována typem italského kastelu, který se stal častější inspirací na sousedním Slovensku, kde byla hluboko do novověku důležitá i obranná funkce šlechtického sídla. Nad vstupem do zámku také původně stávala ještě pátá věž, která však zmizla na přelomu 18. a 19. stol. Taktéž pozdně gotické a renesanční fresky a omítky vzaly v průběhu tohoto období za své. Zámek byl obýván do r. 1729, pak začal chátrat a sloužil jako sýpka. Toto využití se až do druhé pol. 20. stol. prakticky nezměnilo, za minulého režimu sloužil jako sklad šlechtitelské stanice státního statku, který o zchátralou budovu nepečoval. Svítat zámku začalo v r. 1999, kdy budovu za symbolickou 1 Kč koupil Řád rytířů Kristových a brzy započal záchranné práce. Zatím se daří zajišťovat statiku nosných zdí, budování kanalizace apod. Patřičná péče je věnována také rekonstrukci kaple v jižním křídle. Po ukončení oprav, které je však zatím v nedohlednu, by měla stavba sloužit nejen potřebám řádu, ale také kultuře v obci – počítá se se zřízením knihovny, restaurace, kulturního sálu atd..