© Prudký Martin, 04/2013
Hradiště na návrší Viničky stojí na ploché ostrožně, jihozápadně od vsi Poplze, vysokém 198 metrů nad mořem. Ze severu, západu a jihu je chráněna svahy, pouze na východě přechází v náhorní plošinu. Sedmihektarová ostrožna obsahovala zhruba tříhektarovou akropoli, oddělenou opevněním – 14 metrů širokým a 2,2 metrů hlubokým příkopem, za kterým podle dochovaných kůlových jamek mohla být palisáda či složitější konstrukce.
Záchranný výzkum, vedený roku 1962 M. Zápotockým, a povrchové sběry, naznačily osídlení od paleolitu přes eneolit až do mladší doby bronzové.
mladší doba bronzováPouze popel nejvyšších elit společnosti byl pohřben pod mohylami. Tato společnost budovala opevněná místa a disponovala tak i specialisty na jejich stavbu. Hlavní fortifikací bývala kombinace příkopu a hradby. Hradba bývala nejdříve dřevěná z kůlů, vyplněná zeminou. V mladší a pozdní době bronzové měly hradby podobnou strukturu jako v raném středověku, v době hradištní. Měly kamennou zeď a hliněné těleso zpevněné dřevěnou konstrukcí. Na našem území žilo v tomto období několik kultur, přičemž v severozápadních Čechách jim dominovala knovízská kultura téměř šest set let. Vyvinula se z kultury popelnicových polí a název dostala podle vsi Knovíz nedaleko Slaného, na jejímž katastru zdokumentovali roku 1892 V. Schmidt a J. Felcmann pravěkou osadu společenství tohoto lidu..
