Původně vodní hrádek ze 14. století, přestavěný na zámek v renesančním stylu, částečně zbořený, dodnes zachovalý vodní příkop s mostem do vstupní brány. Od r. 1998 je objekt v soukromém vlastnictví (zrekonstruován) a není přístupný veřejnosti.
Na místě staršího lužickosrbského vodního hradiště byl vystavěn gotický hrádek. Zdejší české rytířské sídlo je doloženo až v průběhu 14. století. V roce 1387 se připomíná Konrád Kyaw z Hainiwaldu. Konrád von Kyaw byl začátkem 15. století hejtmanem Hynka Hlaváče z Dubé. Na renesanční opevněný zámek objekt přestavěn až roku 1546 za Kryštofa z Nostic. Nepříliš rozlehlou stavbu později nahradil nedaleký barokní zámek. Objekt byl zčásti zbořen roku 1780 a pak znovu 1845. Od roku 1998 je soukromým majetkem a objekt byl restaurován. Nyní je využit k obytným účelům a není proto přístupný veřejnosti. Pozůstatek stavby je zachován v severní části obce při křižovatce nedaleko toku Mandavy. Původní čtvercová stavba byla kdysi obklopená po celém obvodu vodním příkopem, zachoval se kamenný most na severozápadní straně a část tohoto příkopu. Vstupní trakt s renesanční branou v podobě dvoupatrové čtyřhranné věže, korunovanou kyawským erbem. Na věž navazuji jednopatrové trakty.
Zdeněk Fišera - L. LEHMANN Edgar a kol. 1972: Die sűdöstliche Oberlausitz mit Zittau und dem Zittauer Gebirge. Berlin., 21.1. 2014
