
Kolem malého nádvoří se zachovala částečně ve hmotě budov původní malá bergfritová dispozice z přelomu 13. a 14. století. V druhé polovině 15. století došlo k rozšíření dispozice o zděné předhradí – to se pak stalo součástí zdí renesančního zámku. Nová pozdně gotická budova s průjezdem a sálem byla přistavěna ke vstupnímu průčelí jižně od věže. Tuto přestavbu provedl s největší pravděpodobností Hynčík Bírka z Násilé. Na počátku 20. století byla do sálu vestavěna pseudogotická kaple. V polovině 16. století pánové z Vrbna zvýšili gotické paláce na dvě patra a palác na západě prodloužili na sever. V druhé polovině 17. století Jiří Štěpán z Vrbna postavil na severní straně jádra za původní hradbou třípodlažní budovu, do dvora pak otevřené patrové ochozy s arkádami na pilířích. V předhradí přibyly patrové budovy s arkádami v přízemí, změněny byly i fasáda, okna a některé klenby. Okolo roku… číst dále
Krásný renesanční zámek byl z původního hradu přestavěn ke konci 16. století. V roce 1600 Štěpán z Vrna Velké Heraltice prodal Zikmundovi mladšímu Sedlickému z Choltic a pouhých 11 let nato je od něj koupil Bohuslav Pavlovský z Pavlovic. Po jeho smrti obec připadá Václavovi svobodnému pánovi z Oppersdorfu. Nešťastným historickým mezníkem byl pro obec silný požár, který ji v roce 1666 z velké části poškodil. O dva roky později se majitel panství stává Jiří Štěpán hrabě z Vrbna, za něhož je zámek barokně upraven. V roce 1694 statek koupil cisterciácký klášter na Velhradě a roku 1767 je opět v držení hrabat z Vrbna, kteří provedli v interiéru zámku rozsáhlé opravy. Po Mistrovských z Nemyšle, vládnoucích od roku 1840, se jako poslední majitelé obce Velké Heraltice uvádějí v letech 1899–1945 hrabata Bellegarde. Ti na zámku, ve kterém je dnes domov mládeže, provedli poslední úpravy a přistavěli… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.