Hrobka hraběcího rodu Bellegarde v podobě menší kolonády při ohradní zdi areálu hřbitova s kostelem. Postavena koncem 19. stol. Bellegardeové získali panství Velké Heraldice sňatkem a vlastnili je v l. 1899-1945.
Hlavní obrázek místa
hrobka rodu Bellegarde na hřbitově ve Velkých Heralticích
© Jan P. Štěpánek 03/2008
Bellegardové měli dělený rodový znak. V horní polovině byl na zlatém poli umístěn říšský orel. Dolní polovinu tvořil na modrém poli zlatý, dolů obrácený plamenný oblouk s pěti dolů šlehajícími plameny. V klenotu měl rod vzlétající stříbrnou orlici s palmovou ratolestí na koruně helmice. Přikrývadla modré a zlaté barvy.
Jan P. Štěpánek, 4.10. 2008
popis

Popis hrobky

Bellegardeové si vybudovali v sousedství velkoheraltického kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v areálu hřbitova při ohradní zdi svou rodovou hrobku. Stalo se tak patrně někdy v poslední třetině 19. století. Hrobka má podobu jednostranné kolonády o pětici oblouků na sloupech s dórskou hlavicí. Kryje jí prostá stanová střecha. V ose stavby je umístěn štít s aliančním erbem Bellegardeů. Na zadní stěně hrobky jsou štukem vyznačeny půlkruhově zakončené rámy slepých polí. Až na střední s motivem ukřižovaného Krista jsou tato pole prázdná. Na podlaze stavby jsou umístěny náhrobní deska náhrobku hraběnky Rudolfiny Kinské a středová deska s křížem a kovovým erbem Bellegardeů. Na stěně pod štukovými poli jsou umístěny malé měděné desky se jmény a daty dalších příslušníků rodu Bellegarde. Ke kamenné ohradní zdi hřbitova je hrobka přičleněna nízkým litinovým ozdobným plotem s brankou.

Jan P. Štěpánek, 4.10. 2008

historie

Historie rodu Bellegarde ve Velkých Heralticích

Hraběcí rod Bellegarde odvozuje svůj původ ze Savojska a jeho prvního příslušníka, jistého Noyela de Bellegarde. Prvním z rodu, kdo dostal český inkolát, byl Franz von Bellegarde, říšský hrabě, v roce 1741 od císařovny Marie Terezie. Franz (František) zastával úřad ministra války. Bellegardové byli rozděleni na větev štýrskou a slezsko-rakouskou. Právě druhá větev se díky sňatku usadila ve Velkých Heralticích. Dcera Vilmy hraběnky Kinské Rudolfina Karolina, majitelka panství od roku 1859, byla provdána za Františka Alexandra Heinricha Ernsta von Bellegarde (1833 – 1912). František Alexandr byl nositelem maltézského řádu. Jedinou majitelkou však i po svatbě zůstala Rudolfina Karolina Kinská. Po její smrti v roce 1899 bylo panství zapsáno na jejího manžela. Po Františkově smrti v roce 1912 panství připadlo jeho synovi Augustu Bellegardovi (1858 – 1929). Posledními majiteli zámku a panství byly od roku 1929 dcery Augusta Bellegardeho Arnoštka,…  číst dále

Jan P. Štěpánek dle více zdrojů, 4.10. 2008

Moravskoslezský kraj,  Opava  (OP),

Místa v okolí

 Velké Heraltice
 Loděnice
 Štemplovec
 větrný mlýn
 Sosnová
 Sosnová
 Hlavnice
 arboretum
 Nový Dvůr
 Nový Dvůr
 Neplachovice
 zvonice
 Vartnov
 Jezdkovice
 Holasovice
 větrný mlýn
 Choltice
 Stěbořice
 Mladecko
 Litultovice
 Jakartovice
 Staré Heřminovy
 Držkovice
 Držkovice
 Branice
 Dolní Životice
 Jakartovice-Deštné
 Dolní Životice
 kostel sv. Anny
 Slavkov
 Cvilín
 kostel sv. Michala
 kaple sv. Anny
 Cvilín
 městské koupaliště
 Brantice
 kostel Panny Marie
 kostel sv. Vavřince
 Štáblovice
 Krnov
 kostel sv. Hedviky
 radnice
 městské hradby
 kostel sv. Martina
 Justiční palác
 evangelický kostel
 Slezská univerzita
 synagoga
 evangelický kostel
 Obchodní dům Breda
 socha Petra Bezruče
 kostel sv. Alžběty
 Obecní dům
 Slezské divadlo
 nová radnice
 Sobkův palác
 kostel sv. Tekly
 kostel sv. Vavřince
 Zátor
 městské hradby
 Blücherův palác
 Opava
 Slezská Harta
 Filípkův dvůr
 Melč
 kaple sv. Kříže
 Medlice
 kostel sv. Michala
 Šternek
 kostel sv. Floriána
 kostel sv. Martina
 Ježník
 Kerhartice
 Weisshuhnův kanál
 kostel sv. Markéty
 Hradec nad Moravicí
 Velký Roudný
 Jakubčovické šance
 Šance
Základní informace místa
ID místa: 6844
Typ místa: sakrální památky
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 4.10.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pláže na ostrově CRES, které jsou dostupné autem nebo pěšky

Cestování

Na Chorvatském ostrově CRES je bezpočet nádherných pláží. Některé jsou dostupné autem, některé jen lodí. Navštívili jsme ty které jsou dostupné autem z pevniny a zjistili jejich přednosti a nedostatky. Jako výchozí bod bylo pro nás město Cres.

Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.

Historie

Současná irská literatura nabízí spoustu zajímavých úlomků z historie země v době Vikingů, tedy v 9. až 12. stol. Informace jsou ale často velmi nesourodé. Následující článek se proto pokouší dát dohromady souvislý příběh o událostech v Irsku z této doby.

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

reklama