Hrobka hraběcího rodu Bellegarde v podobě menší kolonády při ohradní zdi areálu hřbitova s kostelem. Postavena koncem 19. stol. Bellegardeové získali panství Velké Heraldice sňatkem a vlastnili je v l. 1899-1945.
Hlavní obrázek místa
hrobka rodu Bellegarde na hřbitově ve Velkých Heralticích
© Jan P. Štěpánek 03/2008
Bellegardové měli dělený rodový znak. V horní polovině byl na zlatém poli umístěn říšský orel. Dolní polovinu tvořil na modrém poli zlatý, dolů obrácený plamenný oblouk s pěti dolů šlehajícími plameny. V klenotu měl rod vzlétající stříbrnou orlici s palmovou ratolestí na koruně helmice. Přikrývadla modré a zlaté barvy.
Jan P. Štěpánek, 4.10. 2008
popis

Popis hrobky

Bellegardeové si vybudovali v sousedství velkoheraltického kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v areálu hřbitova při ohradní zdi svou rodovou hrobku. Stalo se tak patrně někdy v poslední třetině 19. století. Hrobka má podobu jednostranné kolonády o pětici oblouků na sloupech s dórskou hlavicí. Kryje jí prostá stanová střecha. V ose stavby je umístěn štít s aliančním erbem Bellegardeů. Na zadní stěně hrobky jsou štukem vyznačeny půlkruhově zakončené rámy slepých polí. Až na střední s motivem ukřižovaného Krista jsou tato pole prázdná. Na podlaze stavby jsou umístěny náhrobní deska náhrobku hraběnky Rudolfiny Kinské a středová deska s křížem a kovovým erbem Bellegardeů. Na stěně pod štukovými poli jsou umístěny malé měděné desky se jmény a daty dalších příslušníků rodu Bellegarde. Ke kamenné ohradní zdi hřbitova je hrobka přičleněna nízkým litinovým ozdobným plotem s brankou.

Jan P. Štěpánek, 4.10. 2008

historie

Historie rodu Bellegarde ve Velkých Heralticích

Hraběcí rod Bellegarde odvozuje svůj původ ze Savojska a jeho prvního příslušníka, jistého Noyela de Bellegarde. Prvním z rodu, kdo dostal český inkolát, byl Franz von Bellegarde, říšský hrabě, v roce 1741 od císařovny Marie Terezie. Franz (František) zastával úřad ministra války. Bellegardové byli rozděleni na větev štýrskou a slezsko-rakouskou. Právě druhá větev se díky sňatku usadila ve Velkých Heralticích. Dcera Vilmy hraběnky Kinské Rudolfina Karolina, majitelka panství od roku 1859, byla provdána za Františka Alexandra Heinricha Ernsta von Bellegarde (1833 – 1912). František Alexandr byl nositelem maltézského řádu. Jedinou majitelkou však i po svatbě zůstala Rudolfina Karolina Kinská. Po její smrti v roce 1899 bylo panství zapsáno na jejího manžela. Po Františkově smrti v roce 1912 panství připadlo jeho synovi Augustu Bellegardovi (1858 – 1929). Posledními majiteli zámku a panství byly od roku 1929 dcery Augusta Bellegardeho Arnoštka,…  číst dále

Jan P. Štěpánek dle více zdrojů, 4.10. 2008

Moravskoslezský kraj,  Opava  (OP),

Místa v okolí

 Velké Heraltice
 Loděnice
 Štemplovec
 větrný mlýn
 Sosnová
 Sosnová
 Hlavnice
 arboretum
 Nový Dvůr
 Nový Dvůr
 Neplachovice
 zvonice
 Vartnov
 Holasovice
 Jezdkovice
 větrný mlýn
 Choltice
 Stěbořice
 Mladecko
 Litultovice
 Jakartovice
 Staré Heřminovy
 Držkovice
 Držkovice
 Branice
 Dolní Životice
 Jakartovice-Deštné
 Dolní Životice
 kostel sv. Anny
 Slavkov
 kostel sv. Michala
 Cvilín
 kaple sv. Anny
 Cvilín
 městské koupaliště
 Brantice
 kostel Panny Marie
 kostel sv. Vavřince
 Štáblovice
 kostel sv. Hedviky
 radnice
 Krnov
 městské hradby
 kostel sv. Martina
 evangelický kostel
 Slezská univerzita
 synagoga
 evangelický kostel
 Obchodní dům Breda
 kostel sv. Alžběty
 Obecní dům
 Slezské divadlo
 nová radnice
 kostel sv. Vavřince
 Sobkův palác
 kostel sv. Tekly
 městské hradby
 Blücherův palác
 Zátor
 Opava
 Slezská Harta
 Filípkův dvůr
 Melč
 kaple sv. Kříže
 kostel sv. Michala
 Medlice
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Floriána
 Šternek
 Kerhartice
 Ježník
 Weisshuhnův kanál
 kostel sv. Markéty
 Hradec nad Moravicí
 Velký Roudný
 Jakubčovické šance
 Šance
Základní informace místa
ID místa: 6844
Typ místa: sakrální památky
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 4.10.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama