opravná část nádvoří a jedné z budov dvora
© Jan P. Štěpánek 05/2020
Hradiště se nacházelo v samém centru současné obce Holasovice, nacházející se 10 km severozápadně od Opavy. Pro hradiště bylo vybráno strategicky velmi výhodně položené návrší nad pravým břehem řeky Opavy. Ze tří stran bylo chráněno přirozenými svahy, od severu a severovýchodu k řece Opavě, od východu, jihu a jihozápadu mělkým údolím vymodelovaným potokem Lipinkou. Pouze přístupová severozápadní strana byla přirozeně nechráněná. Pravěkého založení je archeologicky doložená dvojice částečně se překrývajících příkopů, které protínají návrší ve směru sever - jih a rozdělují plochu hradiště na jádro na východě a předhradí na západě. Ve východní části byla učiněna také většina pravěkých nálezů (sekeromlaty aj.) Vrchnostenský knížecí dvůr v době držení Krnovskou knížecí komorou dostal podobu samostatně stojících budov kolem rozsáhlého obdélného nádvoří. Snad jen budova tzv. ovčína na severozápadě areálu, která nerespektuje ortogonální urbanistickou osnovu… číst dále
Již v pravěku bylo toto místo, pro svou strategickou polohu, využíváno jako opevněná osada (hradiště). Datace ohrazení východní části lokality dvojicí příkopů klade existenci hradiště do pozdní doby kamenné (kultura nálevkovitých pohárů) a mladší doby bronzové (kultura lužických popelnicových polí), tj. do období let 1800 až 1400 před Kristem. Koncem 6. století se na místě zaniklého pravěkého osídlení usadil západoslovanský kmen Holasiců, který dal jméno nejen místu obnoveného hradiště, ale i pozdější obci a celému území. Holasicové si starší hradiště zvolili jako jedno ze svých správních center. Již od 9. století se postupně dostávali do konfliktů se sousedním rozpínavým kmenem Moravanů pod nadvládou vládnoucího rodu Mojmírovců. Za vlády knížete Svatopluka došlo ke zničení většiny holasických hradišť a z větší části k podrobení Holasiců Moravany. Po pádu Velkomoravské říše se Morava včetně holasického území dostala pod přímou správu přemyslovských Čech… číst dále
|
Přihlášení |
