Barokní zámek Hnátků z Wegfurtu z r. 1722, po požáru r. 1772 obnoven Chorynskými z Ledské, na přel. 19. a 20. st. postaven hosp dvůr. Dnes v soukromém vlastnictví. Zámek je obdélná přízemní budova s mansardovou střechou zakončenou hranolovou vížkou.
Hlavní obrázek místa
Nová fasada
© Jaromír Schoffer, 10/2013
Samotný zámek je volně stojící, přízemní, obdélníková, osově symetrická budova, postavená z kamenného a cihelného zdiva, omítnutá hladkou vápennou omítkou okrové barvy s bílými šambránami a lisénami. Jeho charakteristickým prvkem je výrazná, 15 m vysoká, hranolová věžička s cibulovou bání, která vyrůstá z prostředku stavby. Při příchodu směrem od vlakového nádraží se mezi stromy otevře pohled na severní fasádu objektu s 5 - ti okenními osami (po stranách s dvojicí sdružených oken). Na střeše zaujme výrazný sedlový vikýř s barokním volutovým štítkem. Z původně bohaté výzdoby tohoto kdysi hlavního průčelí bohužel nezbylo téměř nic. Jediným zachovaným detailem je již zmiňovaný fragment s nobilitačným znakem Martina Půhončího z Předmostí a ze Skaličky. Jižní průčelí je orientováno do hospodářského dvora bývalého velkostatku. Majestátně působí vstupní portál s plným záklenkem, pískovcovým ostěním a dvoukřídlými pravoúhlými dveřmi s termálním světlíkem. Nad ním je dochovaná neobarokní štuková kartuše s vegetabilními střapci, která je doplněna oválnými okny zdobenými menšími rollwerkovými kartušemi. Přímo nad vstupem je umístněn vyšší valbený vikýř se dvěma nižšími vikýři po stranách. Mohutná mansardová střecha byla původně krytá pro zdejší kraj charakteristickou břidlicí, kterou v 60-tých letech nahradil eternit. Přízemí zámku tvoří v podélném směru (os východ - západ) trojtrakt zaklenutý v plném rozsahu. Pokud po dvou pískovcových schodech vstoupíme do objektu, můžeme projít chodbou ve tvaru písmena “T“ do středního traktu, ze kterého jsou přístupné také ostatní části dispozice. Místnosti středního a jižního traktu mají většinou valené klenby, na chodbě s několika klenebními poli, oddělenými od sebe oválnými pasy. Z chodby se vstupuje rovněž do sálů severního traktu, který je pohledově nejatraktivnější. V něm jsou totiž místnosti uspořádány přísně…  číst dále
Patrik PETRÍK, 26.10. 2006
historie

Zámek SKALIČKA - historie

Zámek Skalička, zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod č. 18974/8-1236, se nachází na svahu zvedajícím se jihozápadním směrem za zábřežským nádražím. Leží uprostřed malého parku ve stejnojmenné, původně samostatné obci Skalička (v pramenech též „Galicz“, „Skalicz“, či „Skalice“), která se prvně připomíná již v roce 1273 v privilegiu olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku pro mohelnickou rychtu. Od počátku 14. století je Skalička včleněna do lenního systému olomouckého biskupství, přičemž náleží k jeho mohelnické a později k mírovské provincii. Nejstarší dějiny obce jsou tak svázány s dějinami biskupského manství, přičemž k jeho alodifikaci (tj. vymazání z lenního registru a převedení do osobního vlastnictví leníka) dochází až v roce 1874. Od roku 1950 je Skalička součástí blízkého Zábřeha. Lze předpokládat, že v obci existovalo panské sídlo již počátkem 15. století, když zde Jan ze Zvole pečetil…  číst dále

Patrik PETRÍK, 26.10. 2006

otvíračka

Zámek SKALIČKA - akce pro veřejnost

V areálu zámku se konají pravidelné akce Sboru dobrovolných hasičů na Skaličce a v rámci Dnů evropského kulturního dědictví je postup rekonstrukce zámku prezentován rovněž i široké veřejnosti.

Patrik PETRÍK, 26.10. 2006

Olomoucký kraj,  Šumperk  (SU), Zábřeh

Místa v okolí

Nahrávám místa v okolí
Načítám seznam míst
Kontaktní informace
Zámek Skalička
789 01 Zábřeh na Moravě
Tel: 608768889; 732400900
http://www.zamek-skalicka.cz/
patrik.petrik@seznam.cz; kamil.pilka@seznam.cz
Základní informace místa
ID místa: 4732
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 4.12.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama