Nová fasada
© Jaromír Schoffer, 10/2013
Barokní zámek Hnátků z Wegfurtu z r. 1722, po požáru r. 1772 obnoven Chorynskými z Ledské, na přel. 19. a 20. st. postaven hosp dvůr. Dnes v soukromém vlastnictví. Zámek je obdélná přízemní budova s mansardovou střechou zakončenou hranolovou vížkou.
Samotný zámek je volně stojící, přízemní, obdélníková, osově symetrická budova, postavená z kamenného a cihelného zdiva, omítnutá hladkou vápennou omítkou okrové barvy s bílými šambránami a lisénami. Jeho charakteristickým prvkem je výrazná, 15 m vysoká, hranolová věžička s cibulovou bání, která vyrůstá z prostředku stavby. Při příchodu směrem od vlakového nádraží se mezi stromy otevře pohled na severní fasádu objektu s 5 - ti okenními osami (po stranách s dvojicí sdružených oken). Na střeše zaujme výrazný sedlový vikýř s barokním volutovým štítkem. Z původně bohaté výzdoby tohoto kdysi hlavního průčelí bohužel nezbylo téměř nic. Jediným zachovaným detailem je již zmiňovaný fragment s nobilitačným znakem Martina Půhončího z Předmostí a ze Skaličky. Jižní průčelí je orientováno do hospodářského dvora bývalého velkostatku. Majestátně působí vstupní portál s plným záklenkem, pískovcovým ostěním a dvoukřídlými pravoúhlými dveřmi s termálním světlíkem. Nad ním je dochovaná neobarokní štuková kartuše s vegetabilními střapci, která je doplněna oválnými okny zdobenými menšími rollwerkovými kartušemi. Přímo nad vstupem je umístněn vyšší valbený vikýř se dvěma nižšími vikýři po stranách. Mohutná mansardová střecha byla původně krytá pro zdejší kraj charakteristickou břidlicí, kterou v 60-tých letech nahradil eternit. Přízemí zámku tvoří v podélném směru (os východ - západ) trojtrakt zaklenutý v plném rozsahu. Pokud po dvou pískovcových schodech vstoupíme do objektu, můžeme projít chodbou ve tvaru písmena “T“ do středního traktu, ze kterého jsou přístupné také ostatní části dispozice. Místnosti středního a jižního traktu mají většinou valené klenby, na chodbě s několika klenebními poli, oddělenými od sebe oválnými pasy. Z chodby se vstupuje rovněž do sálů severního traktu, který je pohledově nejatraktivnější. V něm jsou totiž místnosti uspořádány přísně… číst dále
Patrik PETRÍK, 26.10. 2006
historie
Zámek SKALIČKA - historie
Zámek Skalička, zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod č. 18974/8-1236, se nachází na svahu zvedajícím se jihozápadním směrem za zábřežským nádražím. Leží uprostřed malého parku ve stejnojmenné, původně samostatné obci Skalička (v pramenech též „Galicz“, „Skalicz“, či „Skalice“), která se prvně připomíná již v roce 1273 v privilegiu olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku pro mohelnickou rychtu. Od počátku 14. století je Skalička včleněna do lenního systému olomouckého biskupství, přičemž náleží k jeho mohelnické a později k mírovské provincii. Nejstarší dějiny obce jsou tak svázány s dějinami biskupského manství, přičemž k jeho alodifikaci (tj. vymazání z lenního registru a převedení do osobního vlastnictví leníka) dochází až v roce 1874. Od roku 1950 je Skalička součástí blízkého Zábřeha. Lze předpokládat, že v obci existovalo panské sídlo již počátkem 15. století, když zde Jan ze Zvole pečetil… číst dále
Patrik PETRÍK, 26.10. 2006
otvíračka
Zámek SKALIČKA - akce pro veřejnost
V areálu zámku se konají pravidelné akce Sboru dobrovolných hasičů na Skaličce a v rámci Dnů evropského kulturního dědictví je postup rekonstrukce zámku prezentován rovněž i široké veřejnosti.
Patrik PETRÍK, 26.10. 2006
