Barokní zámek Hnátků z Wegfurtu z r. 1722, po požáru r. 1772 obnoven Chorynskými z Ledské, na přel. 19. a 20. st. postaven hosp dvůr. Dnes v soukromém vlastnictví. Zámek je obdélná přízemní budova s mansardovou střechou zakončenou hranolovou vížkou.
Hlavní obrázek místa
Nová fasada
© Jaromír Schoffer, 10/2013
Samotný zámek je volně stojící, přízemní, obdélníková, osově symetrická budova, postavená z kamenného a cihelného zdiva, omítnutá hladkou vápennou omítkou okrové barvy s bílými šambránami a lisénami. Jeho charakteristickým prvkem je výrazná, 15 m vysoká, hranolová věžička s cibulovou bání, která vyrůstá z prostředku stavby. Při příchodu směrem od vlakového nádraží se mezi stromy otevře pohled na severní fasádu objektu s 5 - ti okenními osami (po stranách s dvojicí sdružených oken). Na střeše zaujme výrazný sedlový vikýř s barokním volutovým štítkem. Z původně bohaté výzdoby tohoto kdysi hlavního průčelí bohužel nezbylo téměř nic. Jediným zachovaným detailem je již zmiňovaný fragment s nobilitačným znakem Martina Půhončího z Předmostí a ze Skaličky. Jižní průčelí je orientováno do hospodářského dvora bývalého velkostatku. Majestátně působí vstupní portál s plným záklenkem, pískovcovým ostěním a dvoukřídlými pravoúhlými dveřmi s termálním světlíkem. Nad ním je dochovaná neobarokní štuková kartuše s vegetabilními střapci, která je doplněna oválnými okny zdobenými menšími rollwerkovými kartušemi. Přímo nad vstupem je umístněn vyšší valbený vikýř se dvěma nižšími vikýři po stranách. Mohutná mansardová střecha byla původně krytá pro zdejší kraj charakteristickou břidlicí, kterou v 60-tých letech nahradil eternit. Přízemí zámku tvoří v podélném směru (os východ - západ) trojtrakt zaklenutý v plném rozsahu. Pokud po dvou pískovcových schodech vstoupíme do objektu, můžeme projít chodbou ve tvaru písmena “T“ do středního traktu, ze kterého jsou přístupné také ostatní části dispozice. Místnosti středního a jižního traktu mají většinou valené klenby, na chodbě s několika klenebními poli, oddělenými od sebe oválnými pasy. Z chodby se vstupuje rovněž do sálů severního traktu, který je pohledově nejatraktivnější. V něm jsou totiž místnosti uspořádány přísně…  číst dále
Patrik PETRÍK, 26.10. 2006
historie

Zámek SKALIČKA - historie

Zámek Skalička, zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod č. 18974/8-1236, se nachází na svahu zvedajícím se jihozápadním směrem za zábřežským nádražím. Leží uprostřed malého parku ve stejnojmenné, původně samostatné obci Skalička (v pramenech též „Galicz“, „Skalicz“, či „Skalice“), která se prvně připomíná již v roce 1273 v privilegiu olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku pro mohelnickou rychtu. Od počátku 14. století je Skalička včleněna do lenního systému olomouckého biskupství, přičemž náleží k jeho mohelnické a později k mírovské provincii. Nejstarší dějiny obce jsou tak svázány s dějinami biskupského manství, přičemž k jeho alodifikaci (tj. vymazání z lenního registru a převedení do osobního vlastnictví leníka) dochází až v roce 1874. Od roku 1950 je Skalička součástí blízkého Zábřeha. Lze předpokládat, že v obci existovalo panské sídlo již počátkem 15. století, když zde Jan ze Zvole pečetil…  číst dále

Patrik PETRÍK, 26.10. 2006

otvíračka

Zámek SKALIČKA - akce pro veřejnost

V areálu zámku se konají pravidelné akce Sboru dobrovolných hasičů na Skaličce a v rámci Dnů evropského kulturního dědictví je postup rekonstrukce zámku prezentován rovněž i široké veřejnosti.

Patrik PETRÍK, 26.10. 2006

Olomoucký kraj,  Šumperk  (SU), Zábřeh

Místa v okolí

 Zábřeh
 morový sloup
 empírová kašna
 stará radnice
 Dům Pod podloubím
 měšťanský pivovar
 kostel sv. Barbory
 Nemile
 kaple sv. Václava
 Nemilka
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Matouše
 rychta
 rychta
 partyzánský bunkr
 Brníčko
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Stanislava
 Hoštejn
 kostel sv. Anny
 Dubicko
 boží muka
 lázně Bludov
 Mírov
 Bludov
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Linharta
 kostel sv. Martina
 Bludov
 Bludoveček
 Preisův mlýn
 Podolí
 kostel sv. Mikuláše
 Pekařský dům
 městské opevnění
 Mohelnice
 kašna Hygie
 Zámeček
 mariánský sloup
 kostel sv. Stanislava
 kostel sv. Leonarda
 kaple sv. Linharta
 kostel Všech svatých
 kaple sv. Marka
 Líšnice (Leštnice)
 Ruda nad Moravou
 Háj u Šumperka
 Třemešek
 Štíty
 židovský hřbitov
 synagoga
 radnice
 kostel sv. Jiljí
 Králova Hora
 Šumperk
 mariánský sloup
 Geschaderův dům
 kostel sv. Vavřince
 Úsov
 Tři kameny
 Bradlo
 kostel sv. Barbory
 Stará radnice
 kaple sv. Rocha
 Tatenice
 Štíty
 kaple sv. Floriána
 smírčí kříž
 Šilperk
 Frankštát
 Žádlovice
 kaple sv. Rodiny
 Husův sbor
 pieta
 kostel sv. Jiří
 radnice
 Reichlova chata
 kostel sv. Prokopa
 Moravičany
 synagoga
 Stavenice
 kaple sv. Josefa
 Lechovice
 koželužna
 Střítež
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Panny Marie
 židovský hřbitov
 kovárna
 pumpa Jáji a Páji
 Doubravice
 Vikýřovice
 smírčí kříž
 porodní tábor
 Rapotín
 kaple sv. Josefa
 Vikýřovice
 Burgstein
 Švédské šance
 kostel sv. Kateřiny
 Radkov
 Údolní mlýn
 Mlýnický dvůr
 Třebovské hradisko
 lapidárium
 Kalvárie
Kontaktní informace
Zámek Skalička
789 01 Zábřeh na Moravě
Tel: 608768889; 732400900
http://www.zamek-skalicka.cz/
patrik.petrik@seznam.cz; kamil.pilka@seznam.cz
Základní informace místa
ID místa: 4732
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 4.12.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama