Farní kostel někdejšího klášterního městečka Ostritz byl postaven při jeho vysazení ve 13. století. Až do roku 1784 příslušel pražskému arcibiskupství. Původně gotickou, barokně přestavěnou stavbu obklopuje bývalý hřbitov, na jeho východním okraji stojí klasicistní budova staré katolické školy.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ostritz
Severně od původní slovanské vsi založily řeholnice z blízkého kláštera Marienthal v polovině 13. století tržní městečko, které převzalo její jméno. Jižně od náměstí byl postaven farní kostel, původně zasvěcený apoštolům Petru a Pavlovi, pod klášterním vlivem však brzy přesvěcený. Jako součást Čech náleželo i Ostritz a okolí od poloviny 13. století do obvodu pražského biskupství, později arcibiskupství. Od konce 14. století se oblast přikláněla k Horní Lužici, s níž byla roku 1635 předána Sasku. V podmínkách Pražského míru z toho roku se saský kurfiřt Johann Georg I. zavázal k ochraně katolíků na nově získaných územích. Klášter a jeho majetek tak změnou zeměpána nijak neutrpěly. Díky tomu patří Ostritz mezi několik málo saských měst, kde katolický kostel nepřestal od středověku nikdy sloužit původní církvi. Původně gotická stavba prošla v 18. století střídmou barokní úpravou, uvnitř se dochovalo bohaté zařízení z 15.–18. století. Bývalý hřbitov kolem kostela byl změněn na park při zachování některých náhrobků. Východně od něj stojí klasicistní budova staré katolické školy, která zde fungovala do nuceného zestátnění za nacismu. Dnes slouží jako komunitní centrum.
Ivan Grisa, 4.7. 2011
