Albrechtsburg

Při pohledu z nádvoří jde o třípatrovou stavbu s nízkým přízemím, vysokým representačním prvním patrem a obytnými patry druhým a třetím (podstřešním). Všechna patra mají pravidelně rozmístěna záclonová okna, jejich vzájemné spojení obstarávají dvě spirálová schodiště, zakončená věžovými nástavci, z nichž je dominantní velké schodiště (Grosse Treppenhaus) v jižní části. Třetí obdobné schodiště stojí ve východním koutě styku jižního a severního křídla nad srázem k Labi. Místnosti v přízemí i obou dalších patrech jsou vesměs klenuté různými druhy pozdně gotických kleneb, převažují sklípkové (diamantové). Většina místností je vymalována novogoticky, výjimku představuje nejjižnější část se zachovanou barokní výmalbou..

Záhy po dokončení stavby se residence míšeňských vévodů/saských kurfiřtů přesunula do Drážďan. Význam Albrechtsburgu poté upadal. Několikrát poškozen za třicetileté války. Roku 1676 poprvé nazván po svém stavebníkovi, kurfiřtu Albrechtovi. V letech 1710–1863 zde sídlila slavná porcelánová manufaktura, což mimo jiné způsobilo i ničivý požár roku 1813. Po přesunu porcelánky do nových prostor byl rekonstruován (1864–70) a většina místností opatřena novogotickými nástěnnými malbami, oslavujícími rod Wettinů. Od té doby přístupný veřejnosti. Po roce 1945 byly v části třetího patra instalovány pozůstatky sbírky saského románského a gotického umění, které přežily zničení paláce v drážďanské Grosser Garten. V současné době probíhají permanentní restaurátorské práce bez omezení provozu návštěvníků..