Přírodní památka o rozloze 14,68 ha je součástí přírodního parku Čeřínek. Důvodem ochrany jsou přírodnímu stavu blízké lesní porosty a žulové výchozy s výraznou lavicovitou odlučností a řadou jevů – skalních mís, suťových polí a kamenných moří.
Hlavní obrázek místa
vrcholová skála
© Milan Caha 01/2010
Přírodní památka Čertův Hrádek leží v katastru obce Rohozná. Je součástí přírodního parku Čeřínek. Chráněné území leží v okolí vrcholového skaliska a má rozlohu 14,68 ha. Vyhlášeno bylo roku 1984, na počátku 21. století sem byla Městskými lesy Pelhřimov vybudována krátká naučná stezka. Důvodem ochrany jsou zejména zajímavé žulové výchozy s výraznou lavicovitou odlučností. Najdeme zde řadu zajímavých geomorfologických jevů – na okrajích mrazových srubů najdeme skalní mísy a jejich torza, suťová pole a kamenná moře. Hodnotný je i zdejší porost – přirozenému stavu blízká acidofilní buková javořina a jedlobukosmrkový porost s přirozeným podrostem. Na jihozápadním svahu vrchu jsou stopy starých důlních prací – pozůstatek kutání stříbrných rud.
Milan Caha (zdroj: informační tabule NS a různé zdroje na internetu), 11.1. 2010
pověsti

Jak čerta zmámila víla

O vzniku tohoto bizarního skalního útvaru se vypráví pověst podobná pověstem o mnoha obdobných místech u nás. Kdysi dostal čert za úkol během jedné noci vybudovat na nepřístupném kopci kamenný hrad. Materiál na něj prý nosil ze skalnatého Vršku u Batelova (jiná verze hovoří o tom, že to byly bližší Skály u Čeřínku). Tam tehdy žila krásná víla a její krása pekelníka tak obloudila, že s ní zůstal celou noc a promrhal tak drahocenný čas. Hrádek nestačil v dohodnutém termínu, tedy do prvního kohoutího zakokrhání, dostavět. O jeho úkolu svědčí nejen nedokončená stavba, ale i kameny roztroušené od Batelova až k Hrádku. Jeden kámen prý upustil hned na Vršku u Batelova, balvanu s otvorem se dnes říká Čertův kočár.

11.1. 2010

Vysočina,  Jihlava  (JI), Rohozná

Místa v okolí

 Švédské šance
 kaple sv. Václava
 boží muka
 fara
 Nový Rychnov
 boží muka
 boží muka
 pamětní kámen
 boží muka
 křížový kámen
 boží muka
 boží muka
 Mirošov
 kostel sv. Josefa
 boží muka
 boží muka
 Batelov
 Batelov
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Barbory
 synagoga
 boží muka
 boží muka
 kašna
 boží muka
 smírčí kámen
 fara
 boží muka
 židovský hřbitov
 kostel sv. Kunhuty
 Kostelec
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 Pípalka
 kaple sv. Jakuba
 Větrný zámek
 boží muka
 boží muka
 zvonice
 kamenné mosty
 Horní Cerekev
 Klepáček
 boží muka
 židovský hřbitov
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 kovárna
 boží muka
 pamětní kámen
 Rantířov
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Vavřince
 synagoga
 Třešť
 kaple svaté Rodiny
 boží muka
 kostel sv. Martina
 Lísek
 židovský hřbitov
 Nemojov
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Václava
 Plandry
 toleranční kostel
 fara
 Janštejn
 židovský hřbitov
 boží muka
 židovský hřbitov
 Pavlov
 boží muka
 boží muka
 židovský hřbitov
 pamětní kámen
 kostel sv. Vavřince
 Roštejn
 Staré Hory
 kaple
 kaple sv. Václava
 Větrný Jeníkov
 boží muka
 pivovar
 Legiodům
 synagoga
 zvonička
 kostel Božího Těla
 dům čp. 55
 Muzeum Vysočiny
 boží muka
 Bavorův dům
 Neptunova kašna
 kašna Amfitrité
 morový sloup
 návesní kaple
 historické podzemí
 radnice
 kostel sv. Jakuba
 Veselá
 kaple sv. Kateřiny
 kaple Olivetské hory
 železniční most
 děkanství
 kaplička sv. Václava
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Kateřiny
 návesní kaple
 Žižkův kámen
 boží muka
 boží muka
 návesní kaple
 ZOO Jihlava
 boží muka
 hraniční kámen
 kaple sv. Markéty
 Služátky
 městské opevnění
 rozhledna Rudný
 kaple sv. Anny
 městská šatlava
 radnice
 Purkrabský dům
 Šrejnarovský dům
 Altenhoferovský dům
 Fárův dům
 křížový kámen
 děkanství a kaplanka
 Městské divadlo
 kostel sv. Víta
 zámek Říčanských
 boží muka
 kaple sv. Kříže
 boží muka
 Drechselova vila
 boží muka
 kaple sv. Floriana
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Václava
 Stonařov
 kostel Božího těla
 hraniční kámen
 kaple Panny Marie
 boží muka
 stará radnice
 nová radnice
 kostel sv. Víta
 kaple
 Tržní panák
 Štoky
Základní informace místa
ID místa: 8682
Typ místa: příroda
Podkategorie: vrch
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 12.1.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama