Přírodní památka o rozloze 14,68 ha je součástí přírodního parku Čeřínek. Důvodem ochrany jsou přírodnímu stavu blízké lesní porosty a žulové výchozy s výraznou lavicovitou odlučností a řadou jevů – skalních mís, suťových polí a kamenných moří.
Hlavní obrázek místa
vrcholová skála
© Milan Caha 01/2010
Přírodní památka Čertův Hrádek leží v katastru obce Rohozná. Je součástí přírodního parku Čeřínek. Chráněné území leží v okolí vrcholového skaliska a má rozlohu 14,68 ha. Vyhlášeno bylo roku 1984, na počátku 21. století sem byla Městskými lesy Pelhřimov vybudována krátká naučná stezka. Důvodem ochrany jsou zejména zajímavé žulové výchozy s výraznou lavicovitou odlučností. Najdeme zde řadu zajímavých geomorfologických jevů – na okrajích mrazových srubů najdeme skalní mísy a jejich torza, suťová pole a kamenná moře. Hodnotný je i zdejší porost – přirozenému stavu blízká acidofilní buková javořina a jedlobukosmrkový porost s přirozeným podrostem. Na jihozápadním svahu vrchu jsou stopy starých důlních prací – pozůstatek kutání stříbrných rud.
Milan Caha (zdroj: informační tabule NS a různé zdroje na internetu), 11.1. 2010
pověsti

Jak čerta zmámila víla

O vzniku tohoto bizarního skalního útvaru se vypráví pověst podobná pověstem o mnoha obdobných místech u nás. Kdysi dostal čert za úkol během jedné noci vybudovat na nepřístupném kopci kamenný hrad. Materiál na něj prý nosil ze skalnatého Vršku u Batelova (jiná verze hovoří o tom, že to byly bližší Skály u Čeřínku). Tam tehdy žila krásná víla a její krása pekelníka tak obloudila, že s ní zůstal celou noc a promrhal tak drahocenný čas. Hrádek nestačil v dohodnutém termínu, tedy do prvního kohoutího zakokrhání, dostavět. O jeho úkolu svědčí nejen nedokončená stavba, ale i kameny roztroušené od Batelova až k Hrádku. Jeden kámen prý upustil hned na Vršku u Batelova, balvanu s otvorem se dnes říká Čertův kočár.

11.1. 2010

Vysočina,  Jihlava  (JI), Rohozná

Místa v okolí

 studánka Panny Marie
 Švédské šance
 kaple sv. Václava
 boží muka
 fara
 Nový Rychnov
 boží muka
 boží muka
 pamětní kámen
 boží muka
 křížový kámen
 boží muka
 boží muka
 Mirošov
 kostel sv. Josefa
 boží muka
 boží muka
 Batelov
 Batelov
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Barbory
 synagoga
 boží muka
 kašna
 boží muka
 boží muka
 smírčí kámen
 fara
 boží muka
 židovský hřbitov
 kostel sv. Kunhuty
 Kostelec
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 Pípalka
 kaple sv. Jakuba
 Větrný zámek
 boží muka
 boží muka
 zvonice
 kamenné mosty
 Horní Cerekev
 Klepáček
 boží muka
 židovský hřbitov
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 kovárna
 boží muka
 pamětní kámen
 Rantířov
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Vavřince
 synagoga
 Třešť
 kaple svaté Rodiny
 boží muka
 kostel sv. Martina
 Lísek
 židovský hřbitov
 Nemojov
 boží muka
 boží muka
 Plandry
 toleranční kostel
 fara
 kostel sv. Václava
 Janštejn
 židovský hřbitov
 boží muka
 židovský hřbitov
 Pavlov
 boží muka
 boží muka
 židovský hřbitov
 pamětní kámen
 kostel sv. Vavřince
 Roštejn
 Staré Hory
 kaple
 kaple sv. Václava
 Větrný Jeníkov
 pivovar
 boží muka
 Legiodům
 synagoga
 zvonička
 kostel Božího Těla
 dům čp. 55
 Muzeum Vysočiny
 dřevěná zvonice
 kaple sv. Antonína
 boží muka
 Bavorův dům
 Neptunova kašna
 kašna Amfitrité
 morový sloup
 návesní kaple
 historické podzemí
 radnice
 kostel sv. Jakuba
 Veselá
 kaple sv. Kateřiny
 kaple Olivetské hory
 železniční most
 děkanství
 kaplička sv. Václava
 boží muka
 kostel sv. Kateřiny
 návesní kaple
 Žižkův kámen
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 ZOO Jihlava
 návesní kaple
 hraniční kámen
 boží muka
 kaple sv. Markéty
 Služátky
 městské opevnění
 rozhledna Rudný
 kaple sv. Anny
 městská šatlava
 radnice
 Purkrabský dům
 Šrejnarovský dům
 Altenhoferovský dům
 Fárův dům
 křížový kámen
 děkanství a kaplanka
 Městské divadlo
 kostel sv. Víta
 zámek Říčanských
 boží muka
 kaple sv. Kříže
 boží muka
 Drechselova vila
 boží muka
 kaple sv. Floriana
 boží muka
 smírčí kámen
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Václava
 karner sv. Trojice
 Stonařov
 fara
 kostel Božího těla
 hraniční kámen
 boží muka
 kaple Panny Marie
 stará radnice
 nová radnice
 kostel sv. Víta
 kaple
 Tržní panák
 Štoky
Základní informace místa
ID místa: 8682
Typ místa: příroda
Podkategorie: vrch
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 12.1.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama